Už staří Římané věděli, jak udržet na uzdě plebs, čili obyčejný lid. "Dejte lidu chléb a hry," znělo heslo. No a když to nestačilo, nějaký ten nástroj na potlačení nespokojenosti se také vždycky našel. Řekla bych, že v rámci pokroku jsme na tom pořád stejně, jako ti chudáci kdysi. Jen toho chleba je nějak čím dál méně, krvavou podívanou v cirku nahradily televizní stanice. Tu došlo k pokroku, kdo nemá náladu náladu na krev, může si pustit zamilovanou telenovelu nebo nějakou bezduchou zábavu pro masy. No a když lidé při konkrétním případu začnou zdvíhat hlavy a křičet o něčem "Ne," i to zastrašování se najde. Jako když se davu začalo zdát, že ten americký radar na našem území je vážně volovina. Hned se našel jeden, kdo začal lidi strašit, že v tom případě obnoví vojenskou brannou povinnost. Doufám, že dnešní lidé mají přece jen o ta tisíciletí víc rozumu v hlavě než římské masy a nepodlomí se jen tak před nějakým šaškem.

Tak už jsme si jednu chvíli mohli říkat, že ty boží mlýny přece jen melou pomalu, ale jistě. Hrabálek Radovan Krejčíř se nezachránil ani tím, že s neoprávněně nahamtaným majetkem zdrhnul za kopečky, Seychely ho spasily jen na čas, sotva odtud vytáhl čumák, byl zadržen a posazen do vazby. No jo, tak by to mělo být. Holenku, když někdo ukradne v obchodě rohlík, popadnou ho a popotahují, co teprv, když jse o takový majlant, co si nahamonil ten přičinlivý hošíček. Jenomže už to začíná. Vydat ho do Čech? Kdoví jestli! Pořádné vězení? Ani omylem, na základě odvolání víceméně fešácký kriminál. K penězům sice nemůže, alečeská republika, kterou okradl, také ne. Tak jakápak spravedlnost? Nemluvě o tom, že mu zaručeně v kapsách zbývá ještě dost, aby té spravedlnosti ještě důkladněji zavázal oči a příliš mnoho škody neutrpěl. Fuj, slušný a poctivý člověk nemá na tomto světě vůbec žádné zadostiučinění!