O světě

Demižony

2010-05-10T07:15:00.000-07:00

Šinu si to ráno do práce a nesu obrovský pytel plastových láhví do tříděného odpadu. (Naštěstí jsou kontejnery přímo v naší ulici a dokonce ani ne příliš daleko od našeho domu). Dnes ale už z dálky vidím, že se u nich válí cosi podivného. No jsem už nemladá, špatně vidící, mhouřím oči a přemítám, co to může být... A krok co krok blíž se mi to jeví podivněji, až jsem konečně stanula a zírám: u paty kontejneru na papír stojí celá zídka vystavěná z lehké kartonáže -a v každém kousku přenosné konstrukce trůní dva prázdné skleněné demižóny! Musela jsem se smát! No jasně, kdo je tam složil, neměl jinou možnost jejich likvidace! I kdyby je chtěl hodit do kontejneru s bílým sklem, nemá šanci, baculaté demižóny jsou příliš velké, neprojdou malými otvory! Vybrat je z kartonových obalů, ty naházet do nádoby s papírem a nechat skleněné baculáče, siroty, stát vedle nahaté, to stejně nic nevyřeší. Takhle si možná někdo dokonce nějaký ten demižónek vezme a odnese si ho domů nebo na chalupu - a tak čest a sláva tomu, kdo je tam tak pietně složil, nedojde k žádné škodě ba právě naopak!

(poznámka syna: Na podobnou situaci jsem narazil vícekrát, častěji jde ale o skleněné tabule, které nejde do kontejnerů vhodit. Ostatně bývají k vidění i neutevírací kontejnery na papír, kam prostě nejde vložit složenou větší krabici.. Prostě když nikdo kdo tyto nádoby vyrábí neuvažuje, tak je to těžké.)

Mrtví na přechodech

2008-04-29T08:49:00.000-07:00

To jsem se dnes zase nasmála, když jsem si přečetla článek s názvem "Mrtvých chodců na přechodech drasticky přibývá." Ne, nemějte mě prosím za sadistu, kterému působí potěšení, když na přechodu zahyne dítě, starý člověk nebo opora rodiny. Rozesmál mě výrok pana Tesaříka z Policejního prezidia - počet kolizí se totiž podle něj zvyšuje proto, že řidiči a chodci spolu "nespolupracují". Nu ovšem, jak by také mohli! Vždyť jde o dvě rozličné skupiny existencí, jako by to ani nebyli v obojím případě lidé. Řidiči, zejména řidiči moderních a výkonných vozů, mají tendenci se za volantem považovat za bohy. Nedodržují povinné rychlosti ani jiné předpisy, na přechodech se bezohledně snaží nahnat pár vteřinek času na úkor přecházejících, často je možné pozorovat vyloženě zlomyslné pozvolné najíždění na vyznačený přechod, pokud se na něm právě vyskytuje nějaká vhodná (čili vcelku bezmocná) oběť, člověk starý nebo přinejmenším zřetelně špatně se pohybující. To má chodcům dodat chuti vlídně ustupovat takovým hovadům? Pochopitelně, i jejich agresivita vzrůstá. Tvrdit, že je mylný názor, že chodec má před autem absolutní přednost, to je další hovadina. Ovšem, že chodec by měl mít před automobilem vždy přednost, protože auto může člověka zabít nebo přinejmenším zmrzačit, zatímco opačně to prostě nelze. Jenomže právě současný stav jasně demonstruje poměry v tomto státě - právo je vždy na straně silnějšího, slabší nechť si trhne nohou. Takže, vážení, máte dvě možnosti: Buď si nasyslíte, koupíte si taky auto a přiřadíte se mezi ta hovada s volantem (několika desítkám slušných řidičů v této republice se tu opravdu pokorně omlouvám) nebo budete denně nosit kůži na trh při běžném přechodu ulice. Naštěstí, jak tak pozoruji situaci, zdá se mi, že lidé si donekonečna jinou skupinou na hlavu dělat nenechají. Už několikrát jsem byla svědkem situace, kdy skupinka energických mužů vytáhla řidiče z vozu a nastalo prosazování práva cestou moci. Nejsem rozhodně z těch, kdo by podobné výstřelky schvaloval, ale když holt pánové této země nejsou schopni vymyslet účinnou ochranu chodců, možná začnou v dohledné době ohrožené chodecké davy demolovat na křižovatkách auta provinilých řidičů a snad to nějaké výsledky přinese.

Popelka

2008-02-25T08:41:00.000-08:00

Byla žila jedna novodobá Popelka. Pravda, popel už z kamen nevybírala jako ta pohádková, protože u nich doma se topilo plynem, ale přesto si života nijak neužívala. Macecha ji bila, když se příliš pozdržela nad četbou bulvárních časopisů a nepřinesla ze sámošky včas cigára a lahváče. A mladší nevlastní sestry jí v jednom kuse braly oblečení a často i šminky, ačkoli ještě chodily do základní školy. Jen kmotříček k ní byl hodný, dával jí drobné bezcenné dárečky na jaké stačila jeho kapsa nájemce holobytu a nikdy za to nic nechtěl, ani sexuální služby. Jenomže co byly pro Popelku takové malé pozornosti oproti jejím velkým tužbám. Přála si mít krásnou moderní garderóbu, kufříček líčidel jen sama pro sebe a před domem velké auto. Její sny vnímala Pohádková víla a jednou už jí došla trpělivost. "Kdo chce kam, pomozme mu tam," zamumlala jako kouzelné zaříkávadlo. A před Popelkou se rázem proměnil ošoupaný módní žurnál v haldu luxusního oblečení, z levné nalomené pudřenky se stal necesér přetékající kvalitní kosmetikou a maličké autíčko, přívesek od klíčů, se jí utrhlo od kapsy, vylétlo oknem ven a na ulici se proměnilo v přepychový bourák. Popelka oněměla úžasem, ale jen nakrátko. Rychle se oblékla, obula, upravila a hajdy ven a hupky do auta. V tu chvíli se zjevil Pohádkový Princ. Byl přesně takový, jak si ho vysnila při sledování nekonečných telenovel. Jů a jde přímo k ní! No jasně, padne jí k nohám a vyzná jí lásku. Ale Pohádkový Princ na ní jen letmo spočinul sametovým zrakem a kráčel dál. Ubohá Popelka netušila, že i splněná přání mají své meze a že Pohádkový Princ spěchá, aby stihl domluvenou schůzku se svým milým. A že i kdyby dokonce nebyl gay, nestál by o nafintěnou a zmalovanou hloupou holku.

Na dovolenou

2008-02-04T12:05:00.000-08:00

Že svět se docela zbláznil, to už snad každý ví. Dokládá se to na spoustě případů, mnohokrát jsem to na těchto stránkách tvrdila i já. Lidé blbnou, vraždí se navzájem nejen ve válkách, ale i jako jednotlivci, atentáty, vraždy malých dětí, jejich únosy a dětská pronografie, to jsou jen náhodné vzpomínky. V létě padají kroupy jako trakaře a v zimě zase nemrzne.Ne, že bych si zrovna já na tohle stěžovala, ale kamarádka si zaplatila s celou rodinou horský pobyt a pak se do poslední chvíle třásla, že vyhodila peníze nadarmo. "Sněžit nebude, děti nebudou moct lyžovat a budou furt zlobit, starej bude mít záminku chlastat u baru a já se z toho asi pudu voběsit," lamentovala. No, měla štěstí, na poslední chvíli v té jejich lokalitě sníh napadl a když se vrátila, měla pro změnu důvod remcat, že se tam ulyžovala málem k smrti a že ji všechno bolí. Ale stejně... víte, jak to myslím. Nic není jak má být. Paradoxně se připisuje lidské činnosti, konkrétně celému tomu "civlizačnímu procesu," že probíhají v ovzduší takové změny, které ovlivňují počasí, dokonce i takové fenomény jako tornáda a hurikány. Vtipné je, že lidé sice začali těmto úkazům dávat jména, ale pramálo se snaží pozastavit svoji činnost v tom směru, která je způsobuje. Takže, vážení, asi bude i hůř!

Půst

2007-11-13T08:43:00.000-08:00

Proč jsou na světě půsty? Bezvěrci se domnívají, že je to vynález církví, pozůstatek další buzerace chudého lidu. Aby se flanďáci nemuseli zdržovat vymýšlením výmluv, proč dělný lid za dny dřiny o robotě měl tak málo, že se mu některé dny jídlo prostě nedostávalo, ospravedlňovali to nutností postů a náboženskými účely. Zdánlivě by na tom mohlo něco být, protože je zajímavé, že mniši a vůbec kněží všeobecně převážně nebývali hubení, nýbrž naopak řádně vypasení, takže buď půsty nedodržovali nebo si to u tabule čile vynahrazovali ve dnech ostatních. Že to většinou takhle bývalo, to je nezvratný fakt, už mistr Jan Hus vedle spousty jiných nešvarů poukazoval například právě na toto (a jak také dopadl, že, pro pravdu se lidé nejvíc zlobí). Nicméně zvláštní je, že jemodernější výzkumy jasně prokázaly, že půst je zdravý, dokonce velice zdraví prospěšný, pokud se ovšem drží s rozumem! Doporučuje se hladovka jednou za měsíc, prostě 24 hodin nejíst, pouze dostatečně pít - samozřejmě se rozumí nesladké a také nealkoholické nápoje. Tak se tělo pročistí a například srdce lépe pracuje. No proč ne - kočkovitým šelmám, například, se doporučuje hladovka jednou týdně! Ještě že nejsme kočkovité šelmy!

Potomkové

2007-10-16T08:47:00.000-07:00

Tedy: já vážně nevím, jestli je pokrok opravdu vždycky to pravé ořechové. Například na poli rodičovství. Vezměte se, že ještě před dobou poměrně nedávnou se otcovství nedalo s jistotou určit. Jak se trochu zlomyslně říkalo, jistá je vždycky jenom matka, otec potenciálně vždy nejistý. No a tumáš - dnes v nemocnici personál z blbosti vymění mimina, takže jsou nejistí rodiče oba a přijde se na to. Že je to chvályhodné? No jo, ale herdek, vždyť by se to vůbec nemělo stát, kdyby byl v porodnici pořádek! Naproti tomu, v těžké nevědomosti byli kdysi blaženými otci i muži neschopní či přestárlí a že se tak stalo s pomocí pořádného chlapa, zůstalo jim milosrdně utajeno. A šlo o něco? Děti byly milované, tatínkové spokojení a podstata věci utajená. Dnes si může každý páprda usmyslet genetické testy a obvinit, ponížit a perzekuovat i počestnou ženu. Takže vážení, záleží na tomto poli na tom pokroku tak moc???

Platy vyžírků

2007-09-17T08:40:00.000-07:00

Moje babička byla ještě veskrze staromódní paní, kdykoli se jí něco nezdálo, jen spínala ruce a provolávala akademickou otázku kam že to ten svět spěje. Většinou se jí dotýkaly prkotiny, jako příliš krátké sukně u děvčat nebo to, že se holky už na základce malují. Co by asi vyváděla při dnešní zprávě, že senátor Kubera chce získat pro zákonodárce 275 tisíc měsíčně? Tedy za to, co ti zákonodárci vymyslí (mnohdy snad ani ne hlavou) a při jejich pracovním nasazení, viděla bych to v pořádku, kdyby tutu částku pobírali všichni dohromady. Ale pan Kubera z ODS je žertéř - on to myslel pro každého! Z této částky by si prý ale každý musel platit všechno, od osobních výdajů až po nájem za kancelář nebo plat pro asistenta. Je to tak v pořádku? Pan Kubera tvrdí, že ano. Čeští zákonodárci prý by měli brát tolik, co jejich kolegové v ostatních státech Evropské unie. Když budou mít 275 000 měsíčně, budou spokojeni! To věřím, já bych taky ráda plat jako v Evropské unii. Nevím, kolik tam přesně činí měsíční gáže řadového občana, ale odhadnu si baj-laj očko: naši zákonodárci potřebují na vyrovnání s těmi evropskými 275 táců, ale musí z toho vyplácet výkonného asistenta, nájem za kancelář také není levný, zvýšené náklady oproti každému laikovi mají jistě za benzín a vůbec za dopravu odkudkoli kamkoli a samozřejmě se také těžko mohou na veřejnosti objevovat nevhodně odění či chrastit v kapse posledním grošem, když je třeba reprezentovat a pozvat leckohos na pracovní oběd či večeři. To uznávám a předpokládám, že tohle vyjmenované z té horentní částky schramstne lví podíl. Tak 175 tisíc by na to mělo stačit, odhadovala bych. Kterýmžto pádem by se čistý měsíční plat měl pohybovat okolo 100 tisíc. Neříkejte mi, že to je v pořádku, že v této částce se pohybuje plat předních manažerů! Já jim to přeju, ale i ostatní lidé musí při dnešní drahotě žít!! Například já! Jako řadový občan se nepotřebuji reprezentovat. Ani na pracovní papáníčko nezvu, (jen při oslavě svého svátku a narozenin se sejdeme s několika kamarádkami nad pizzou nebo v cukrárně), šaty extra kvality nepotřebuji a ty obyčejné mi stačí poshánět v second handech nebo u Vietnamců. Také nemusím platit kancelář ani asistenta a za dopravu jistě dám jistě méně než ti, o kterých tady od začátku mluvím. Nejsem nenažranec a i když bych jistě ráda měla byt v osobním vlastnictví nebo si postavila rodinnou vilku na soukromém pozemku, naprosto na tom netrvám. Zatím žijeme ve dvou a stačí nám nájemní byt odpovídajících rozměrů. Jenomže jen za ten byt, jak mi neustále chodí připomínat pan majitel, budu muset záhy vycálovat asi 10 000. Poplatky za plyn a elektřinu také horentně stoupají, už dnes činí zálohy 5000 měsíčně a brzo bude ještě hůř! K tomu platba za pevnou telefonní linku s přípojkou na internet - brachu cca 1200 měsíčně, povinné platby za rozhlas - nechci se bránit, že ho nemám, i když nikdy neposlouchám (to je 45) a televizi(120 Kč.) - co mi zůstane v peněžence z čistého platu kolem 15 000? Správně počítáte! Kdyby nepřispíval syn, byla bych měsíčně o několik tisícovek v mínusu. Syn přispívá, je to hodný syn, ale asi právě proto víc nemá. Nešmelí, nekrade, drogy neprodává.... Když si dá stranou na své povinné, (zaplatí zdravotní a důchodové pojištění z čehož korunu nazpět zatím nevidí neb nikdy nemarodí a důchodu se asi ani nedožije - a pomyslnou částku na roční daň (v jeho případě "podnikatele" v uvozovkách) odevzdá mi do naší společné pokladny právě tolik, abychom přežili (a to ještě jen možná!) další měsíc. Je tohle život? Ne, pravím já! Tak se slitujte se nad nebohou za celá léta živoření, prosím, podejte jí konečně číši bolehlavu, ať má klid. Ale to se vám asi nehodí vám, vládnoucím! Vy potřebujete naživu dalšího otroka, který bude pracovat pro "všeobecné" a hlavně i pro vaše blaho.
Jo, páni zákonodárci, vám jsem to také svědomitě spočítala, protože důležité pro mne je - kolik by stačilo na mé štěstí??? Jsem asi hloupá, ale myslím, že nepotřebuji víc 30 000 za měsíc. To v průměru vystačí na poplatky spojené s bydlením, na základní živobytí i na trochu radosti (mně například nestačí dřepět pořád jen u televize a čumět na seriály. Někdy je to příjemné, ale já chci také občas koncert vážné hudby, divadlo či zajímavou knihu(byť i tu si musím při dneších cenách vynajít ve zlevnění! nebo v antikvariátu) Plus nějaká ta výstava a vstupné na divadelní představení... No páni zákonodárci, já vás asi chápu, vám v životě nenapadlo, že lidé s podobnými zájmy dnes zvednou hlavu a budou chtít to své. Ale ano, budou, právě teď. A bude hůř...

Vymřou lidé jako dinosauři?

2007-09-06T08:52:00.000-07:00

Také jste si přečetli článek o tom, že před miliardami let zasáhl naší planetu roj odštěpků z vesmíru a následkem toho ještě po moha létech vymřeli dinosauři? Tak si říkám, že jak je vesmír veliký a věčně se v něm něco mele, možná už je další milióny let na cestě nějaký další planetární odpad, čile míří k nám a až dopadne, možná tentokrát vymřou lidi. No, pokud jo a bude to ještě za mé existence, doufám, že budu mít ještě dostatek času si to uvědomit, protože v tom okamžiku uvěřím, že skutečně existuje nějaká spravedlnost, nějaký ten Bůh. Jednou se mu to sice moc nepovedlo a vyhynuli nevinní dinosauři, ale teď dopadla metla na pravé, na ty, co tuto planetu sužují, okupují, ničí a znečišťují. Nu což, uvidíme. Nebo neuvidíme???

Řidičák

2007-08-21T08:46:00.000-07:00

Že se zbláznil celý svět, to už asi každý soudný člověk dávno ví. A že nejvíc se snad ve všem blázní v naší republice, to je přímo ložené. Naprosto nechápu, jak naši potentáti mohou vymýšlet jednu pitomost za druhou a jak jim to u obecného lidu může procházet. Dnes mne na první pohled nadchla informace, že na řidiče od středy čekají jisté změny. Ve spojení s tím, že včera nově dosazený pan Červíček tvrdil, že omezí bombastické akce typu Kryštof a zaměří se na korupci mezi dopravní policií, čekala jsem další smysluplné změny. Leč nikoli, je tomu právě naopak. Například: každý řidič bude buzerován a perzekuován za nečitelnou registrační značku auta, jako by byl zločinec. Naproti tomu skutečně neukázněný řidič, který si neoprávněně stoupne na místo vyhrazené pro invalidy, toho čeká výrazné zmírnění postihu. Až dosud mu hrozilo, že za tento prohřešek přijde na rok o řidičský průkaz. Nyní může maximálně zaplatit pokutu do výše 10 000 kč. Tak co, vážení, jde naší dopravní policii o pořádek nebo o prachy? Troufám si tvrdit, že ztráty řidičáku se naprostá většina lidí bojí. Naproti tomu pokuta 10 000 Kč. v době, kdy se v mnohých "úspěšných" rodinách sejdou téměř stotisícové měsíční výdělky??? To je pro viníka pakatel. Ale pro policejní pokladnu zřejmě ne.

Technopárty

2007-08-09T08:45:00.000-07:00

Technopárty... To je výraz, který ještě donedávna nikdo neznal a řekla bych "zaplaťpánbůh za to" Nic proti lidské svobodě, ale každý jedinec nebo jakkoli velká skupina by si měla uvědomit, že žijeme na planetě již velmi přelidněné a že každé hlučné vyžití pro jedny znamená nutně velké omezení pro ty druhé. Bohužel, neuvědomují si to ani ty menšiny, ani složky, které by měly hájit zájmy těch početnějších. Je sice hezké, že si někde pár stovek nebo tisícovek bláznů pronajme od soukromníka louku a rozhodne se tam dělat bengál, jenomže ani za tučnou odměnu by žádný soukromník neměl mít právo nechat ze svého pozemku vyluzovat řadu dní kravál, který ruší všechny kliduchtivé lidi v širokém okolí. Tak tomu ale bohužel je. Například nedávno při technopárty v České lípě si na rámus na soukromé louce stěžovali i obyvatelé vzdáleného Kamenického Šenova - a nevystěžovali si nic. A to prý bylo účastníků jen asi okolo dvou stovek! Úžasné! Zakrátko asi bude normální, aby si člověk, toužící po klidu, nasazoval i ve svém dopmově na uši tlumiče jako Otík ve filmu Vesničko má středisková. jenomže to byla komedie, ve skutečném životě ale o žádnou srandu nejde. A přitom se říká, že ticho léčí!!!

Opilý bezruký řidič

2007-07-19T08:54:00.000-07:00

Vzpomínám si na písničku od našeho zpívajícího právníka Ivo Jahelky. Tedy on jich napsal bezpočet, teď mám ale na mysli tu o maníkovi, který se v úmorném horku ulil z práce a odjel si na kole do nedalekého lomu, aby se vykoupal. Protože neměl ručník, při zpáteční cestě hupsnul na kolo jako ho pánbůh stvořil a doufal, že než dojede na stopku, oschne natolik, aby se mohl obléknout. Jenomže u kola se utrhlo brzdové lanko a on si to šmrdolil dál, rovnou do města. Vlastními slovy potom chlápek popisuje, jak se k tomu postavili policisté: "za šílence mně majíce - honili mně jak zajíce" Věru humorná historka! Co si ale myslet o zprávě, která před několika dny proběhla tiskem: Rovněž úplně nahatý muž řídil auto (což by popravdě nebylo nic tak divného v těchto vedrech), ale ještě ke všemu pod vlivem alkoholu. A aby toho nebylo málo, řidič prý je ještě ke všemu bezruký! Ponechám stranou dohady, jak bezpečně může člověk bez rukou řídit motorové vozidlo, ale ještě ke všemu namazaný a handicapovaný svým neoblečením...

Chléb a hry

2007-05-29T08:33:00.000-07:00

Už staří Římané věděli, jak udržet na uzdě plebs, čili obyčejný lid. "Dejte lidu chléb a hry," znělo heslo. No a když to nestačilo, nějaký ten nástroj na potlačení nespokojenosti se také vždycky našel. Řekla bych, že v rámci pokroku jsme na tom pořád stejně, jako ti chudáci kdysi. Jen toho chleba je nějak čím dál méně, krvavou podívanou v cirku nahradily televizní stanice. Tu došlo k pokroku, kdo nemá náladu náladu na krev, může si pustit zamilovanou telenovelu nebo nějakou bezduchou zábavu pro masy. No a když lidé při konkrétním případu začnou zdvíhat hlavy a křičet o něčem "Ne," i to zastrašování se najde. Jako když se davu začalo zdát, že ten americký radar na našem území je vážně volovina. Hned se našel jeden, kdo začal lidi strašit, že v tom případě obnoví vojenskou brannou povinnost. Doufám, že dnešní lidé mají přece jen o ta tisíciletí víc rozumu v hlavě než římské masy a nepodlomí se jen tak před nějakým šaškem.

Krejčíř v africe

2007-05-10T08:58:00.000-07:00

Tak už jsme si jednu chvíli mohli říkat, že ty boží mlýny přece jen melou pomalu, ale jistě. Hrabálek Radovan Krejčíř se nezachránil ani tím, že s neoprávněně nahamtaným majetkem zdrhnul za kopečky, Seychely ho spasily jen na čas, sotva odtud vytáhl čumák, byl zadržen a posazen do vazby. No jo, tak by to mělo být. Holenku, když někdo ukradne v obchodě rohlík, popadnou ho a popotahují, co teprv, když jse o takový majlant, co si nahamonil ten přičinlivý hošíček. Jenomže už to začíná. Vydat ho do Čech? Kdoví jestli! Pořádné vězení? Ani omylem, na základě odvolání víceméně fešácký kriminál. K penězům sice nemůže, alečeská republika, kterou okradl, také ne. Tak jakápak spravedlnost? Nemluvě o tom, že mu zaručeně v kapsách zbývá ještě dost, aby té spravedlnosti ještě důkladněji zavázal oči a příliš mnoho škody neutrpěl. Fuj, slušný a poctivý člověk nemá na tomto světě vůbec žádné zadostiučinění!

Veselé zábavy v akvaparku

2007-04-22T12:23:00.000-07:00

Napadlo mne dnes, že někdo má asi opravdu svůj osud napsaný dopředu a ať by dělal cokoli, nemá šanci se mu vyhnout. Napadlo mne to při zprávě o tom nešťastném černošském chlapci, co se utopil při kratochvíli v našem akvapakru. Člověk by řekl, že takového hocha by v jeho mateřském státě mohlo potkat cokoli, od státního převratu a stříleček po ulici přes živelné pohromy, které my mu mohly ukrátit život. Člověk by si myslel, že když takové mládě vyklouzne do zahraničí, do země, kde se nic tak katastrofického ve velkém přece neděje, že je za vodou! No a vida, ve vodě to právě vězelo! Desítky lidí se sklouznou vodní stezkou a potešeně se smějí, s adrenalinem příjemně stouplým až do kr,u. A ten chudák se nám tu rovnou utopí!

Čím dál tím hůř

2007-04-10T10:58:00.000-07:00

"Čím dál tím hůř," říkala prý už jedna stará babka, když padala se schodů. Je mi jasné, že se světem je to právě tak a s naším státem extra. Co se týká všeho, jmenovitě pak zdravotnictví zcela určitě. Jak je to slouho, co pan ministr ujištoval obyčejné daňové poplatníky, že reforma ve zdravotnictví je zasáhne zvýšením poplatků maximálně o několik stokorun ročně? No, už to z něj leze! O uvažovaném limitu jsme slyšeli už dříve, nyní se to upřesňuje. Kdo ročně zaplatí na lécích a ostatních poplatcích 5 000, měl by už být dalších polatků zproštěn. Proš se raději rovnou neřekne, že prostě pánové nahoře chtějí od každého občana těch pět táců do pokladny jako bonus? Já vím, že to vlastně bonus není, že peněz se opravdu nedostává. Nechť ale ti nahoře důkladně rozváží, zda je současný objem peněz účelně využíván - jako že každý soudný člověk vidí a tudíž ví, že nikoli! To je nutné změnit, aby se staré babky a dědkové nemuseli bát, že na ně se už v lékařské péči nedostane!!!

Svět chce být klamán

2007-04-01T05:11:00.000-07:00

Že svět chce být klamán, to je dávno známá věc. Nejvíc klamu se vyskytuje ve filmovém průmyslu, ani to není žádná tajnost. Nejvíc klamu však podle mého poskytla světu kdysi nesmírně slavná herečka, kterou zosobňovaly baculaté iniciály CC. Po způsobu BB, kterážto písmena označovala v té době neméně známou Brigitte Bardottovou, Claudia Cardinale, které se u nás kdysi říkalo Cardinalová, byla její důstojnou soupeřkou. Své soukromí tajila právě natolik, aby na veřejnost pronikly zvěsti, že se herečkou stala poté, co ji v Tunisu zvolili za nejkrásnější italskou dívku, že ve filmové branži ji podal pomocnou ruku producent Franco Cristaldi, se kterým v současnosti žije a že velmi miluje svého malého bratra Patricka, kterého pomáhá vychovávat. Bublina praskla po několika létech, když vyplulo na povrch, že Patrick je ve skutečnosti její syn, kterého porodila v necelých 19 létech. I to se vstřebalo - herečka vystupovala většinou v rolích nevinných nevěst, něžných krásek, nemanželské dítě vy poškodilo její image. Až ve stáří nakonec umělkyně hrdě přiznala vše, že její syn byl následkem násilí, že hrdinný Franco Cristaldi nebyl hrdinou, který ji ochraňoval, ale daleko spíš mužem, který ji ovlivňoval a částečně i vydíral. Inu, každý máme svého kostlivce ve skříni, záleží jen na tom, kam se i s ním dostaneme. Někdo dokonce až na vrchol světské slávy.

Odpady

2007-03-25T11:36:00.000-07:00

Není pochyb o tom, že současné lidské společenství produkuje čím dál větší množství odpadu. Už v době mého dětství toto byl problém velmi diskutovaný - a nic se nezměnilo, ačkoli od té doby uplynulo mnoho let. Dnes jsem si vyslechla v televizním zpravodajství, že jeden kontroverzní umělec vystavil na náměstí v Římě celou baterii soch v lidské velikosti, udělanou výhradně z odpadu - lahví, konzerv, i klávesnic od počítače. Chtěl tímto počinem na problém odpadků opět výrazně upozornit. Jo, chválím mu to, ale co si myslí, že změní? Kdybych to napsala, budu neslušná. Řeknu to slušně: nezmění se nic!

Svatby a rozchody

2007-03-17T06:36:00.000-07:00

Proč se dnes mladí vlastně berou, toť otázka, o kterou tu běží, řekla bych s jedním slavným tvůrcem. Manželství prostě nedrží. Kdysi, v dobých opravdu pohnutých a těžkých, bylo pro lidi takřka nutností se párovat, jen tak mohla slabší žena přežít vedle silnějšího muže. Dnes se mnohé změnilo. V lecčems k horšímu, ale přece jen - žena přežije i bez muže. A proto už si nenechá od nějakého zmetka nadělat na hlavu, sahá dost často po rozvodu. Na druhou stranu ani muž si nenechává ženu, která mu nevyhovuje. V civilizovaných končinách to sice není tak jednoduché jako kdesi, kde muži stačí třekrát říci před svědky manželce "Zapuzuji tě" a je volný. V civilizovaných končinách dochází k soudu a na své si přijdou advokáti s tučnými odměnami, manželé se soudí o děti, o majetek, občas dokonce i o prestiž. Přesto se rozvádějí a soudí. Ti obyčejní se rozdělí stylem - manželce děti a ze společného majetku proto lví podíl, což je stejně skoro nic. Slavní si dělí děti, psy a kočky, vily a haciendy, lodě, jachty, byty a šperky, filmová či literární práva. Jejich právníci si mnou ruce, nahrabou si více. Když Liz Taylorová kdysi zaplatila manželce Richarda Burtona tučné odstupné, aby souhlasila s rozvodem a Richardovou manželkou se mohla stát sama "božská Liz", světový bulvární tisk byl přímo bez sebe. Dnes se s city handluje ještě mnohem víc. Proč se mladí pořád berou? Toť otázka. Asi pořád ještě nemají dost rozumu.

Prognóza

2007-03-14T13:54:00.000-07:00

Kdyby nebylo o strach, byly by ty různé prognózy o vývoji světa vyloženě k smíchu. Roztají ledovce a většina arktické zvěře zahyne, tvrdí jedni (a to je k pláči). Zato v Čechách se změní klima tak, že tu bude jako dnes ve Španělsku! Budeme tu pěstovat melouny a sladkou vinnou révu, ze které budeme vyrábět daleko lepší vína než ta, ve kterých smáčel pysk Karel IV. s Buškem z Velhartic a ještě lepší, než vyrábíme dnes (juchů!). Ať tak či tak, svět je už teď přelidněn a bude ještě víc (no maucta). Za dvacet let nebude v oblastech dnešních rozvojových zemí leckde voda (rozporuplné. Pitnou snad dodají humanitární spolky a jinak... no, oni se tam ti místní zas až tak moc nemejou). Rozšíří se nemoci (prosím vás, kdy se nemoci nešířily? A není nakonec horší, když se šíří zlé drby?) Bude konečně odhalen nevyčerpatelný zdroj energie ( No to je tedy něco! Akorát se musí vyjasnit, jak to bude pokračovat dál. Vyprskneme státníky a myslitele všech zemí někam do kosmu, ať si šupajdí hledat nový džob někde na planetě XX na stosedmnáctou a uděláme si tady doma konečně pořádek? Nebo si pár pánů z té nejvyšší světové elity jednoduše nasedne na další Archu Noemovu a odebere se dál, ničit Vesmír odjinud?)

Ženy to na světě vůbec nemají lehké

2007-03-12T09:27:00.000-07:00

Ženy to na světě vůbec nemají lehké. V barbarských končinách dodnes trvají na ženské obřízce nebo aspoň ženu zamotají do kusu hadru, aby vypadala jako mumie s očima, jinde, kde se toto nedělá, si ale ženská také užije. Prakticky všude, kde se o stejný post uchází žena i muž, žena dostane při stejné kvalifikaci nižší nástupní plat. Obecně se to vysvětluje tím, že žena je méně perspektivní, mladá, předpokládá se, se brzo vdá, bude mít dítě, odejde na mateřskou... No, možná, to ale není důvod pro to, aby v době své přítomnosti brala za stejnou práci nižší plat. Nemluvě o tom, že žena je vystavena dalším problémům právě v okamžiku, kdy se stane matkou. Neodsoudím zaměstnavatele, kteří takové ženy do svých řad nechtějí. Ono je sice hezké tvrdit, že to je diskriminace, ale vezměte si do pracovního týmu ženu s malým dítětem a uvidíte, jak platná vám to bude pracovnice! Pokud nebude doma na ošetřovačce kvůli potomkovi, bude doma se spalničkami či spálou, které jí tento potomek řinese z dětského kolektivu. A i pokud bude náhodou na pracovišti přítomna, nic jí nezabrání neustále korigovat rodinu po telefonu, takže práce stejně moc nepotrhá. Na druhou stranu je ovšem pravda, že žena s dítětem často potřebuje práci víc než kterákoli jiná, zvlášť, když jde o ženu rozvedenou. A protože tyto problémy za ženy nikdo neřeší, vřele bych se přikláněla k jedinému - prostě stop dětem! Mám málo, sama se plácám v problémech a nikdo mi s nimi nepomůže, tak fajn, ale ode mne se dalšího pracanta pro společnou věc nedočkáte! Však oni by se ti u vesla museli zamyslet a leccos přejinačit, jen kdyby ženské na pár let dokázaly potlačit své rozmnožovací pudy!

Pražská katedrála

2007-03-09T08:56:00.000-08:00

Existuje takové jedno starodávné pořekadlo "Co vlk schvátí, nenavrátí." Zdá se, že to platí i o vlkovi s velkým V. Alespoň o jednom, říkám si když sleduji, jak kardinál Vlk bojuje o svatovítský chrám. Katolická církev se léta se soudila s naším státem o navrácení katedrály svatého Víta a bohužel, u jednoho soudu uspěla. Podle mně nespravedlivě, neb ať mi nikdo netvrdí, že jmenovanou katedrálu církev postavila! Její stavbu inicioval král a další jeho následníci platili z krvavých mozolů každého obyvatele této země, aby ten svatostánek vznikl. Tvrdím, že na ostatky svatých je ho škoda, ale jako prestižní stavba českého státu působila a působí skutečně impozantně, to je pravda. Že se užívala a dokonce i užívá k náboženským účelům, no proč ne, ale stavbu takového klíčového významu by neměl vlastnit nikdo jiný než stát, to je můj jasný názor. No, soud dal za pravdu církevním papalášům a výsledek známe - v katedrále museli šokovaní návštěvníci platit extra vstupné, na natahování rukou po penězích byla tato náboženská instituce vždycky pohotová. Teď se má rozhodnutím jiného soudu chrám vrátit pod státní správu. A ejhle! Církevní nechtějí! Vyčůraně se alespoň handrkují o mobiliář! No jasně, i ten má nevyčíslitelnou hodnotu! Tajně se bavím představou, jak by to asi vypadalo, kdyby nějaký soud přiřkl flandákům alespoň to vnitřní vybavení. jestli by se ti svatouškový přihnali a na blastní ramena naložili lavice, oltáře a krucifixy. Možná, že ano. Vždyť jen to, co je doma, to se počítá!

Chceme rakety?

2007-03-06T09:24:00.000-08:00

Tak co, čtenáři mých úvah, postaví nám se schválením naší vlády Amerika v české zemi raketovou základnu nebo ne? Lidé to nechtějí. Ze všech anket vyplývá, že přinejmenším 60 % ze všech hlasujících jsou vždycky proti. To by logicky mělo vést k úvaze, že referendum by zde bylo dokonale na místě. tedy, já si nedělám přílišné naděje, jak by dopadlo, oni jsou Češi dosti pohodlbní, mnozí z těch, co dnes hlasují proti po internetu nebo říkají ůne" tazatelům na ulici, nezvedlo by zadek, kdyby bylo třeba někam v určený čas dojít a zaujmou toto stanovisko zcela veřejně. A mmnozí z těch, co naopak souhlasí, ale neříkajé to příliš nahlas, přiběhli by jako s keserem. Takže je docela možné, že odpůrci by těsně prohráli. Ale To se nedozvíme, protože žádné referendum k raketám nebude. Vrchní mocipáni to řekli jasně, trochu zaobaleněji, ale smyls byl ten, že sprostý lid nemá co rozhodovat o stěžejních věcech národa. S tím bych sice souhlasila potud, že ne každý má dost velký rozhled a inteligenci, ale málo platné, pokud jsme nuceni tu žít všichni na hromadě, platit by měl hlas každého a rozhodovat by měla většina! Ale nerozhodne. Oni si to páni už dávno rozhodli sami, možná za to někteří dostali tučné všimné a teď...? Referendum? To tak, aby ještě museli Američanům vracet!

Zatmění měsíce

2007-03-03T02:50:00.000-08:00

Dnes v noci nastane zatmění Měsíce. Dlouho se o tom mluví, píše. Nepochybuji o tom, že ve večerních zprávách na to ještě extra upozorní v telce. Přitom to není žádná senzace. Jasně, dávné národy zatmění děsilo. Zejména zatmění Slunce. neuměly si tyto úkazy vysvětlůit a křiváčtí kněží toho ještě ke všemu svého času využívali k vlastnímu prospěchu, když obyvatelstvo děsili, že to jsou předzvěsti konce světa, v odplatu za lidskou špatnost. Lidé tedy na poslední chvíli přinášeli dary a oběti v touze vykoupit se nějak. Dávno už se ví, že jde o úkazy veskrze přirozené. Byly tady už v dobách, kdy po zeměkouli dusali brontosauři a jak to tak vypadá, pokud naše plémě tato zbídačelá planeta konečně setřese jako hejno nepříjemných blech, budou tady ještě hodně dlouho po nás. Dnes se možná najde hodně zvědavců, co k půlnoci vyrazí někam na kopec a budou čučet na nebe. Já mezi nimi ale nebudu. Vyznávám prostou liddskou filozofii, že člověk má ve dne pracovat a v noci odpočívat. Takže adié, v noci budu hezky spinkat!

Já tomu dnešnímu světu vážně nerozumím

2007-02-28T09:05:00.000-08:00

Já tomu dnešnímu světu vážně nerozumím. A hlavně rozumět nechci. Velmi bych si přála, abych uměla udělat nějaké kouzlo, které by mne přeneslo na nějaký pustý ostrov, kde bych byla vzdálena ode všech těch lidských shonů a hloupostí. Klidně bych havarovala na takovém opuštěném místě jako Ztracení a vyrovnávala se tam s každodenními těžkostmi. Ačkoli tam se zase do klidu motají Jiní a to je taky na palici, před pošetilostmi patrně není úniku. Tu a tam se stane něco, co mne z této beznaděje vytrhne, jako například smutný příběh o dvanáctileté holčičce Kačence, která je upoutaná na vozík, nemá nohu a statečně bojuje s rakovinou o každý den svého přežití. Vlastní otec ji nezná, ačkoli o jejím případu se v posledních dnech může dovědět ze veřejných informačních kanálů. Nevědomost to tedy v jeho případě není, prostě o nemocnou dcerku ani o její sourozence nemá zájem. Naproti tomu se ale najdou slušní a slitovní lidé, kteří podle svých možností pomáhají. Maminka se snad s Kačkou a ostatními dětmi bude moci odstěhovat z azylového domu a snad se pro ně nakonec všechno obrátí k lepšímu.

Oskar

2007-02-25T09:49:00.000-08:00

To bude zase candrbálu, až se budou předávat letošní Oscaři! Inu, Amerika musí mít svou senzaci! I když musím přiznat, že základní myšlenka tohoto ceremoniálu se mi líbí. A líbí se mi dokonce i to, jak přišla ta nepěkná figurka ke svému jménu. Napřed totiž samozřejmě vznikla myšlenka a až od té se přešlo k činu, čili k navržení sošky, která se, ulitá ze zlata, bude vítězům udělovat. No a někdo, bohužel jsem zapomněla kdo se zúčastněných údajně tu figurku prohlížel a povídal: Jé, ten vypadá úplně jako můj strejda Oscar§" A bylo to! Jméno se zalíbilo a tak zůstalo. Na Oscarech se mi tedy líbí valná většina - jen to ne, že telka letos nebude ve slušnou hodinu dávat přijatelně sestříhaný záznam, ale pouze přímý přenos, čili v čase pro nás nekřesťanském, někdy skoro v noci nad ránem. A to, prosím, ne! V noci nesleduji, v noci spím! A ať si tvůrci takové zábavy trhnou nohou!

Nesmyslné jednání

2007-02-21T09:13:00.000-08:00

Já vážně nevím, proč se ve světě snad všechno děje proti zdravému rozumu. Jako ten případ, o němž včera referovaly už televizní zprávy a dnes se stal námětem několika článků. Prostějovský lékař v důchodu, starý pán, střelil přímo v nemocnici svojí o málo mladší manželku poté, co vyšla z místní onkologické laboratoře a poté obrátil zbraň proti sobě. Bohužel, snad byl kdysi lepším lékařem než v současné době střelcem, domrtva se netrefil ani v jednom případě, oba vážně zraněné odvezli ihned k ošetření. A tu dochází k té absutditě, která mne konsternuje! Celý tým lékařů nasadil všechny páky pro to, aby oba velmi vážně zraněné zachránil. Proč, ptám se??? Úmysl starého pána byl jasný - ostatně v jeho tašce se prý našli dopisy na rozloučenou, určené rodinným příslušníkům. Domyslet si celý krutý kus děje, který předcházel tomuto konci, to snad nedokáže jedině blbec. Patrně spokojené manželství, kdy spolu dva lidé zůstávali řadu let. Po určitých zdravotních potížích manželky patrně bývalý lékař pojal podezření, čekal ale na výsledky, které by je potvrdily. Což se muselo stát chvilku předtím, než sáhl po zbrani. Je těžké pochopit, že chtěl manželce ušetřit dlouhé, bolestivé a ponižující umírání a sobě přitom soud za vraždu? Proč se lékaři vůbec snažili, co by se stalo, kdyby jeden z těch starých lidí - nebo snad dokonce oba - přežili? Lékařská etika? Pitomost, nesprávně pochopená myšlenka dávných moudrých. Přitom - kdyby konečně byla uzákoněna euthanázie, dá se předpokládat, že dětem a vnoučatům by v tomto případě zůstal alespoň jeden ze zemřelé dvojice a celý případ by nemusel být poznamenán nádechem skandálu.

svět v nerovnováze

2007-02-19T09:02:00.000-08:00

Nepřestává mne konsternovat, jak je ten náš současný svět divně koncipovaný. Na jedné straně sucha, na druhé záplavy. Nekde vedra, jinde mráz až lidé umrzají na ulicích. A proč chodit tak daleko, někde lidé, mroucí na ulicích hladem a jinde lidé tak tlustí, že vznikají celá odvětví na jejich pomoc, aby zase zhubli. Vím, že to poslední většinou není z blahobytu, ale právě naopak, lidé kteří oprvadu mohou jíst "co hrdlo ráčí" bez ohledu na peněženku většinou tlustí nebývají, to nekvalitní a nezdravá strava vede k obezitě nejčastěji, málokdo nabere nadbytečná kila jen proto, že prostě "rád papá". Ale stejně, světové uspořádání je hodně divné - a ať si někdo se mnou troufne polemizovat! Lze jedině doufat, že je to opravdu nějaký záměr "všehomíra" a že z tohoto chaosu bude jednou něco lepšího. Ale co mne se týká, jsem už na nějaké naděje stará, takže už ani nedoufám.

Lékaři

2007-02-13T13:49:00.000-08:00

Nevím, kolik berou lékaři ve světě. Prý docela dost, rozhodně víc, než ti v naší republice. Ale Tady jsou prostě poměry dost malé, kdo tu zůstal i přes lákavé možnosti otevřených hranic, dobře to věděl a v souvislosti s tímto mne tedy dost vytáčí zpráva, že někteří chirurgové prý si žádají i za pohotovost až 900 Kč. na hodinu. Za víkendovou směnu to prý může činit až 43 000!!! Nepočítala jsem to raději. Jsem asi blbá, z hlavy to neumím a kdybych si vzala kalkulačku a potvrdila si ten fakt, jen bych měla chuť je vzít něčím po hlavě. Jasně, práce v místě, kde se zachraňují životy je velmi důležitá a měla by být náležitě ohodnocená, ale právě i pohotovosti? Kdy případ může ale také nemusí přijít??? Skoro bych se domnívala, že lékaři se dožadují tak nestydatých plateb pouze za celibát, za to, že nebudou v pohotovostních hodinách šukat se sestřičkami a nebudou ve službě chlastat a spát. Ale pardón, to by mi přišlo jako normální pracovní nařízení, za toto snad brát onu sumu (pro většinu obyvatel tohoto státu horentních) je opravdovou nestydatostí!

Haj.l papír

2007-02-10T09:50:00.000-08:00

Kolik je na světě lidí, tolik různých zvyků, názorů, nápadů. Liší se to dokonce národ od národu. A nikoli vždy ve věcech jen zcela zásadních, dokonce i ve zcela samozřejmých, ale docela obyčejných věcech. Tuhle jsem se například dočetla o spotřebě toaletního papíru ve světě. Také se v různých zemích liší a to docela markantně. Zdánlivě nejvíce cimprlich jsou Britové - u nich spotřebuje každý člověk téměř 18 kilogramů této hygienické nezbytnosti za rok. Hned za Brity následují Američané (kupodivu, řekla bych! Při průzkumu vzdělanosti například jen málokdo z Američanů věděl, kdo to byl Jack London, neeklují si pojídat hambáče u Mac Donalda, ale na intimní hygienu si asi dost potrpí). Spotřeba v západní Evropě činí kolem 12,5 kilogramů toaleťáku na člověka a rok, akurátní Němci jsou čistotní ale spořiví a stačí jim 12 kg. V nových členských státech Evopské unie prý se spokojí zhruba se 4 kg. a nejhůř dopadla Ukrajina, tam prý je potřeba tohoto civilizačního výdobytku 25 x nižší než ve Velké Británii. Je ale možné, že i za to mohou tamní podmínky, prosté životní možnosti a velké zimy - napadá mne ten vtip o jejich záchodech. Obyčejný záchod, to je jedna tyč. Člověk vyjde ven za chalupu, zabodne ji do země, stahne kalhoty, přidřepne a má se čeho přidržet. Luxusní záchod - to jsou tyče dvě. Jedna k tomu již zmíněnému, nu a tou druhou člověk odhání vlky.

Fetišisti

2007-02-07T08:38:00.000-08:00

Sledovat v silničním provozu dopravní značky je únavné a nudné. Chodit na hřbitov je smutné. Přesto se jedno i druhé může zvrhnout ve frašku. Tak je tomu alespoň v Anglii, konkrétně v hrabství Wiltshire. V malém městečku Pultonu se tam začaly někdy od prosince minulého roku objevovat na dopravních značkách malebně rozložené dámské kalhotky. Nikoli jaksi vysloužilé, zdály se úplně nové a rozhodně docela luxusní. A vzápětí mohli totéž nalézt na náhrobcích návštěvníci místního hřbitova. Policie zprvu šetřila tuto kuriozitu jako krádež, zdálo se totiž, že jakýsi šílenec olupuje místní ženy o spodní prádlo a v záchvatu ještě větší šílenosti si je neponechává jako fetiš, nýbrž je rozvěšuje v plenéru. Ale ne! Žádné z okolních žen prý zmíněné kusy prádla nepatří a žádná ani nepostrádá jakékoli jiné. Že by se maloměstské obyvatelky hromadně ženýrovaly přiznat k tak pěkným kouskům, to se mi nechce věřit. Pravděpodobně jde tedy o čísi žert.

Po nás potopa

2007-02-05T09:02:00.000-08:00

Svět je nemocný a bude ještě víc. Je nemocný lidmi, kteří ho ničí. Dnes je klidně možné si přečíst pronózy, že za třicet let bude vinou globálního oteplování u nás klima jako v tropických krajinách, ale aby s tím někdo něco udělal a alespoň se to pokusil zastavit, to ne! Politici všech zemí mají jiné starosti, dohodnou se asi jen na jediném : že chtějí hlavně hodně nahrabat do vlastní kapsy "...a po nás potopa!" Asi jim nedochází, že totéž si kdysi myslala francouzská šlechta a valem potom končila na popravišti. A já bych řekla, že popraviště je ještě mírný konec ve srtovnáním se zbídačelou planetou, kterou tito pánové za sebou zanechají. Co se tak nenimrat v hovadinách jako za co a proč platit vyšší DPH a jestli je či není humánní trest smrti a s okamžitou platností zakázat například výrobu aerosolových sprejů? Ale to ne, to by nebylo populární gesto a tak ty všechny trable raději nechámě koňovi, ten má větší hlavu, on to unese!

Doplatky

2007-01-31T08:53:00.000-08:00

Naposled jsem se tu zmiňovala o "laskavém" postupu nemocnice, která dvakrát vyhnala ze svých bran hladového bezdomovce. Tedy podle mého názoru, byl by to pořádný hyenismus i v tom případě, že by muž byl zdráv. Od personálu v instituci, která má poskytovat pomoc bych spíš čekala, že muže odkáže na nějaké centrum Charity nebo podobné zařízení, kde mu podle svých možností pomohou a ne že ho vyženou na ulici jako prašivého psa. Ale jak se ukázalo, ono to celé je ještě horší - muž totiž nebyl zdráv, naopak. S největší pravděpodobností trpěl následky pokročilého zápalu plic a pomoc potřeboval nemocniční a to naprosto naléhavě. A nedostalo se mu jí. Pokud vím, všichni jsme ze zákona povinni nějakým způsobem platit zdravotní pojištění, (za nezaměstnané ho platí stát), tak snad už jsn z tohoto důvodu měl ten člověk nárok na ošetření. A i když to vezmu jinak - mne při každé výplatě oberou o zdravotní dávky mýrnix týrnix a nikdo se neptá, jestli s tím souhlasím. Když potřebuji cokoli, abych si (a nemálo) doplácela. Mlčky jsem předpokládala, že je tomu tak proto, aby v tom ohromném pytli peněz, co se sejdou, zbylo na takové chudáky. Ale ono se ukazuje, že také ne! Všimne si toho konečně někdo a klepne pořádně aspoň ty zúčastněné v tomto případě pořádně přes prsty?

Smradlavý humusák

2007-01-26T09:38:00.000-08:00

Svět není místo k radování, jak to kdysi zpíval Václav Neckář, to vám vzkazuji já. Dnes a denně se o tom při různém zpravodajství můžete přesvědčit. Člověk by ale předpokládal, že existují určité instituce, které přece jen tu dnešní bídu a svrab poněkud zmírňují, například nemocnice. Já vím, tu a tam se pod jejich křídla vetře nějaký úchylný vrah nebo deviant, ale většinou jde o společenstvo slušných lidí, co si předsevzali těm ostatním pomáhat, to jsem si až dodnes upřímně myslela. Jenže i tato iluze je pryč. Přinejmenším určitou část personálu fakultní nemocnice v Olomouci by měl osud vyhodit na shíh a mráz s holýma rukama, aby si každý jedinec vyzkoušel, jak v takové situaci obstojí. Víte, proč to říkám? Ne? Jde o to, že v nemocniční "péči" se hned dvakrát po sobě objevil jistý bezdomovec. Stěžoval si na bolesti břicha a na to, že deset dnů nejedl. Nemocniční personál ho za pomoci ochranky podvakrát promptně vypakoval na ulici a ten ubožák rezignoval, schoulil se kousek od vchodu a prostě zemřel. Mluvčí nemocnice k tomu pouze podotkl, že "nemocnice není azylový dům, aby poskytovala stravu a přístřeší těm, kdo nepotřebují hospitalizaci." Prapodivné stanovisko, ale pokud přihlédneme k tomu, že ten napapaný pán má pouze hájit nemocniční zájmy, i to je poměrně pochopitelné. Co však nepochopím je to, jak lidé ve zřízení, které má životy zachraňovat, mohli být tak necitelní a toho ubožáka vyhnat bez kouska žvance. Přes všechno bouření se a stěžování, nemocniční platy nejsou zase tak malé aby někdo z těch, kdo u toho případu byl, nemohl dát potřebnému trochu peněz, aby si zašel někam na polévku a rum. Že nikdo neměl v tašce žádnou svačinu, kterou by mu podal, že nikdo dokonce ani nebyl ochoten zajít pro něj do nemocniční kuchyně vyprosit nějaké zbytky, jichž se celé hromady po pacientech běžně vyhazují a vyvážejí pro výkrm prasat. Asi se jim ten chudán prostě nelíbil - neměl domov a smrděl, tak ho nechali umřít, co taky s ním, že?

Úchyl

2007-01-23T09:32:00.000-08:00

Dlouho už tu nebylo takové sousto! Kanadský farmář, pod tím by si člověk představil mírumilovného chlápka v holinách, jak rozvážně chodí mezi dobytkem, krmí a odklízí ... a laik by asi jen dumal, jaké že zvířectvo to na farmě pěstuje. V případě, jaký mám na mysli, dumat netřeba: farmář pěstoval prasata, ale jelikož sám byl asi taky prase nebo úchyl, vedle toho ještě zabíjel osamělé ženy, které na jeho usedlost zabloudily, vraždil je, rozřezával na kusy a zatímco kostí se zbavoval, ostatek dával zkrmovat svým čuníkům. Když byl dopaden, dlouho dokonce zatloukal a tvrdil, že se zločinů nedopustil. Až nakonec obrátil a ještě furiantsky řekl, že 49 obětí je málo, chtěl to zaokrouhlit na rovných padesát. Není divu, že vyslýchaný i v soudní síni musí sedět ve zvláště upravené skleněné kukani, jinak by ho asi lozlícení lidé vytahli ven a zlynčovali. A jakkoli nejsem přítelkyně násilí, v tomto případě bych s nimi souhlasila. To by totiž aspoň působilo jako zastrašující případ a další takoví by se zatraceně vynasnažili své vražedniceké pudy udržet na uzdě!

Úklid ulic

2007-01-20T03:45:00.000-08:00

Znáte to asi všichni - ve vaší ulici má dojít k obrovské akci! Objeví se cedule, od kdy se kde nesmí parkovat, auta co nezmizí odtahují od rána speciální plošiny za horlivé asistence nezletile vypadajících zástupců policie, prázdnou ulici několikrát projede autíčko se sběračem nečistot, posbírá jen většinu, nepředstavitelně přitom začudí - a je zaplaťpánbůh zase na několik týdnů po buzeraci! V naší ulici zametal předevčírem orkán. Bez obtěžování majitelů aut, beze smradu. Prostě profičel a všechno listí nametl na příhodné hromady. Stačilo by trochu fištrónu od příslušného útvaru, aby vyhnal autíčko se sběračem, by ty nametené haldy prostě vyluxovalo a aspoň jednou by se ta bombastická akce mohla zkratovat. Aale ne. Hromady pomalu rozhání mírnější vítr a nezametl je nikdo. Ani rekruti z řad nezaměstnaných, co natahují ruku po podpoře lautr zadara.

Množení

2007-01-18T08:58:00.000-08:00

To je ale na světě bordel na kolečkách! Planeta je přelidněná, dnes a denně se rodí noví ubožáci, kteří možná nebudou mít ani jídlo, ale my budeme podporovat plození za každou cenu! V USA se pokoušejí o transplantaci ženské dělohy. Jasně přitom zmiňují, že tělo ženy může mít proti tomuto zákroku prakticky kdykoli námitky, takže i když dojde k tomu kýženému a po devět měsíců transplantovaný orgán poslouží jako pytel na mimino, po porodu bude nutné jej zase operativně vyjmout, aby se předešlo komplikacím. Kolik tahle sranda bude stát raději není uvedeno, ale málo určitě ne! Co všechno jsou některé šílené ženské ochotné podstoupit kvůli tomu, aby dokázaly vyprdnout vlastního potomka. Laskavé, milující to matky! Že jsou dětské domovy přeplněné malými nešťastníky, co by rádi měli svůj domov a že někde na světě by ochotně dali dítě k adopci už odmalička, jen aby se mělo slušně, to takové dušinky asi nezajímá. Přitom příroda jim tu cestu jejich neplodností naprosto jasně naznačuje.

Dvojí metr

2007-01-14T01:02:00.000-08:00

Že na světě se měří všechno dvojím metrem, na to asi přijde každé dítě ještě dřív než vstoupí do první třídy. Nedávno jsem si to znovu uvědomila při zprávě o smrti kdysi velmi známého italského producenta Carla Pontiho. V posledních létech se o něm nemluvilo a mladí už asi sotva vědí, o koho jde. Není divu, Ponti zemřel v úctyhodném věku 94 let a dlouhá léta předtím na veřejnosti nevystupoval, buď už chtěl mít svůj klid, nebo toho nebyl schopen. Jeho manželkou byla od roku 1957 slavná herečka Sophia Lorenová. jejich vztah dlouhé roky krmil bulvární tisk, herečka se totiž s producentem seznámila ve svých patnácti létech, on se do ní zamiloval, stvořil z ní filmovou hvězdu, opustil kvůli ní rodinu a oženil se s ní. I když sňatek byl kvůli světským formalitám celé roky oficiálně neplatný, Ponti nakonec prosadil jeho legalizaci. Manželský pár byl dlouhá léta bezdětný a lékaři údajně Lorenové tvrdili, že její vinou a že to tak zůstane navždy. Pan Ponti měl ovšem dost plnou peněženku na to, aby platil stále nové a nové konzultanty - a na dědice nakonec došlo. Dokonce dvakrát - z manželství se narodili synové Edoardo a Carlo. No prosím, jsme u toho dvojího metru! Každý člověk se narodí stejně. Z jedné krásné děvy je ovšem třeba jen účetní nebo úřednice, jiná potká zamilovaného zubatého pišišvora a je z ní hvězda. Otázkou ovšem je, zda by každá mladá krasavice byla ochotná pro nesmrtelnou slávu sahnout po manželovi, jako byl pan Ponti - bez urážky!

Chcete se stát exekutorem?

2007-01-12T08:54:00.000-08:00

Chcete se stát exekutorem? Nedoporučuji vám to. Jednak nelze obhájit bezúhonnost takového zaměstnání, byť byste se sebevíc snažili. Jasně, neděláte nic špatného, naopak, jednáte v zájmu spravedlnosti a práva, jenomže každý ví, že ono to s tím právem je někdy hodně vachrlaté a že budete zabavovat majetek nejen lehkomyslným a lotrovským osobám, kterým se nechce platit, ale i takovým, které prostě upadly do neštěstí a platit nemohou. A dokonce se někdy budete dopouštět zákonného bezpráví a ve společných domácnostech zabavovat i majetek, který dlužníkovi vůbec nepatří. Však mnoho takových případů známe z poslední doby! Proto se také leckdo na exekutora naštve a místo aby si dal trpělivě jako hovádko sebrat poslední židli pod zadkem, nějakou pádnou témuž vrazí. A víte co? Ode dneška se můžete nadít i jiných komplikací. Dnes například jeden exekutor našel při zabavování majetku na balkóně vyvlastňovaného dělostřelecký granát!

Nikdo nic neví

2007-01-09T12:46:00.000-08:00

Nikdo nic neví, tak bych asi nazvala situaci, okolo dodávek-nedodávek ropy z Ruska. Běžný člověk, zavalený svými každodenními starostmi a povinnostmi se asi zcela úplně neorientuje v situaci, proč jedni chtěli její zvýšit cenu a jiní zase nechtěli, ti jedni si tedy začali ropu z trubek na svém území odčerpávat jaksi "načerno" a najednou je tu stopstav a utrum, ropa tedy nepoteče nikam. Drobnému spotřebiteli je toto všechno šuma fuk, nezájem a konec. Doufá, že se to všechno nějak spraví a to tvrdí i naše vláda. Situace prý není kritická, zatím máme ropy zásoby, řešit se všechno bude, jsme připraveni... No jo, ale každý rok se píše i to, že jsme připraveni na zimu a sníh a co já pamatuji za posledních padesát let, ať u nás seděl na trůně kdokoli, připravení jsme nikdy nebyli! Jestli je to takhle i s tou ropou, no maucta hodiny! Nechci být jen kverulant, co mlátí prázdnou slámu a tak si počkám. Ale bojím se, že kdo počká, ten se dočká...!

To už přestává všechno

2007-01-07T03:54:00.000-08:00

To už přestává všechno, co se prostě na tom našem zbordeleném světě může stát! Banky a spořitelny nás dnes a denně přesvědčují, jak zkvaliťňují své systémy, zabezpečují naše peníze, aby je nikdo nemohl neoprávněně vybrat - a přitom se stalo, že v Austrálii bez podezření vydali kreditní kartu kocourovi! A co víc, dokonce mu poskytli úvěr, v přepočtu na naše peníze asi přes sto tisíc! Majitelka kocoura zkusila o kreditku na jméno Messiah Campbell zažádat čistě z hecu, protože ji hněvalo, jak dlouho jí banka brzdila vydání karty právě z důvodů zpřísněných bezpečnostních opatření. A vida, trefila se! Jelikož se sama jmenuje Campbellová, v bance se patrně domnívali, že o kreditku žádá některý z členů její rodiny. Nicméně, odpovědnost bankovních úředníků se ukázala jako nulová, neprověřovali nic a poslali kartu i s úvěrem! Skandál! Co, dvojnásobný skandál! Také mám doma kocoura, ale strašně inteligentního! Co kdyby si o kartu a úvěr zažádal on? Ještě by ho snad nakonec dostal a mé těžce vydřené peníze utratil za tuňáky a norkový kožich!

Alkohol

2007-01-02T08:38:00.000-08:00

Výrobci alkoholu prý protestují, statistický úřad prý dělá z Čechů opilce, protože zkresluje spotřebu alkoholu na jednoho člověka. Nu, je možné, že na statistickém sedí i nějaký kamarádíček, co mu počty moc nejdou a ubodl se, já bych ale řekla, že i když český národ mám ráda, bumbání si dopřává poněkud nad míru. Jen si vezměte, kolikrát podražilo pivo. Pravda, platy už také nejsou v té výši, kdy jeden lahváč stál tři kačky, ale nadměrně stouply i náklady na život, ceny za bydlení, světlo a otop. No a hospody jsou plné skoro pořád! Člověk by si skoro řekl, že to Češi dělají podle předlohy toho vtipu: "Tak tady čtu, starej, že pívo zase podražilo! Jo? No co se dá dělat, budeme holt muset míň jíst!" Jen je mi divné, že statistika uvádí spotřebu v litrech čistého lihu. Toho prý každý občan zkonzumuje přes deset litrů. Hu, tolik? A co mimina a staré báby, ty taky chlastají?

Saddám Husajn popraven

2006-12-30T03:53:00.000-08:00

Tak má svět zase o jednoho mučedníka navíc! Saddám Husajn, kdysi diktátor, všemocný vládce, od roku 2003 vězeň, čekající na soud a rozsudek. Zvláští osud jednoho člověka, rozporuplný život. Dobrý člověk to zcela jistě nebyl. Ze své moci se dopouštěl bezpráví a zločinů. Nebyl ale takový na světě sám, jsou i jiní tací a vesele si žijí, v úctě a pohodlí. Posloužil jako obětní beránek, to je jasné. Hodil se prostě komusi do krámu ve velké politice. Hrr na Věc, hrr na paní Věc, volali za Francouzské revoluce. No a nyní se zase volalo hrr na Husajna! Odsoudíme ho za smrt šiítů v roce 1982! Jo, hergot, nepláču pro něho, páchal zločiny, suďte a třeba ho i popravte, ale za něco, co se stalo před tolika roky? Zákon praví, že zločiny proti lidskosti jsou nepromlčitelné. Kdyby žil Hitler celou dobu někde za bukem v Argentině a dopadli ho až nyní, také by se dočkal soudu a odsouzení. Ale je to spravedlivé? Zamýšlíme se nad trestem smrti, váháme se k němu přiklonit v případě lidí opravdu úchylných či zrůdných, třebaže jsou pro společnost nebezpeční. "Politického" zhaftneme a zabijeme natotata! Je to ale spravedlivé? Psychologové tvrdí, že každý člověk se s postupujícími léty a pod vlivem okolností mění. Nařvaný a spokojený mocný Husajn v roce 1982 udělal něco, co pokládal za správné. Udělal by teď totéž ten vousatý stařec na prahu sedmdesátky, kterého oběsili? Jeho smrt stejně nic nevyřeší! Saddámovi stoupenci budou mít svého mučedníka a to ke světovému míru nepřispěje. Ale o to asi šlo, že?

Chudáčci vojáčci

2006-12-27T11:49:00.000-08:00

Kolik bylo napsáno a vyřčeno lítostivých slov na adresu obětí z 11. září 2001! Prý hrůza, vždyť při teroristických útocích zemřely bezmála tři tisícovky lidí! Já to nijak nepodceňuji a vůbec se tomu nevysmívám. Ano, i já to považuji za zrůdné a jistě bych byla otřesena ještě víc, kdyby někdo z těch obětí patřil do mého příbuzenstva nebo mi byl alespoń osobně známý. Jenomže jak to teď vypadá, počet takových obětí byl překonán americkými vojáky, kteří byli od zařátku války zabiti v Iráku. A svět mlčí. Kdo polituje je a jejich rodiny! Přitom oni jsou možná většími obětmi než tri první. Teroristé postihli lidi náhodně, prostě někdo z těch, kdo byl právě v nevhodnou dobu na nevhodném místě, měl smůlu. Vojáci se svému nasazení mohou těžko vzepřít, takže byli vlastně nahnáni jako obce na porážku. To je ovšem v pořádku, to je na obranu Ameriky! No jo, to už se kdysi také říkalo, když mladí kludi umírali ve Vietnamu. A dneska si nemocní veteráni jen uplivují.

No to je pěkné!

2006-12-18T12:01:00.000-08:00

No to je pěkné! Prý se za život patláme nejmíň v 17 ti tisícovkách neduhů! Tu nás bolí v krku, tu se zlobíme s páteří, o nachlazení či rýmě a drobných bolístkách ani nemluvě! Ne, to není legrace, to jsem dnes vyčetla na internetu! Ubohé lidské plémě, pokud je na tom zbla pravdy! Já naštěstí pocházím z odolného vesnického rodu. Pokud vím z rodinných historek, když si pradědeček zaťal při kácení stromů do nohy sekyru, odbelhal se domů (skoro 3 kilometry) a prababička mu na tu ránu přiložila podle tehdejšího způsobu léčení pořádnou dávku čerstvého koňského hnoje v bílé plachetce. Dědeček za celý život nepoznal zkažený žaludek, napřed ho energická máma kurýrovala pohlavky, něžná manželka Anna přidala v manželství chvíle půstu a odvar z červených bezinek. Pravda, můj poměstštělý táta už na toto nedbal, papal algenu a neuralgen v takovém množství, že jsem si z těch plastových krabiček budovala zařízení pro panenky do dětské kuchyňky. Ale my všichni, 17 277 problémů na člověka? Počítají se například i modřiny, které jsem utržila ve své maličké, hnusné koupelně? Fuj, fuj a fuj, říkám!!! Ale nikdo mne neslyší a slyšet ani nechce!

Jak se do lesa volá, taková je ozvěna

2006-12-13T09:02:00.000-08:00

Jak se do lesa volá, taková je ozvěna - tak bych nazvala spor mezi českými majiteli činžovních domů a jejich nájemníky. Aneb vojna jako řemen - a kdo si začal? Začali si nepochybně majitelé nemovitostí. Údajně prý jim vláda vrátila domy v dezolátním stavu a nízké! a ještě navíc regulované nájemné nestačí na opravy. Žvást, tvrdím já! Bydlím také v domě soukromého majitele. Není pravda, že by se o něj v dávných létech OPBH nestaral. A když měl být činžák vrácen v restituci, dokonce ještě nahonem zafinancoval kolosální výměnu vodovodních stoupaček, která proběhla v příšerném chvatu a pro nájemníky za podmínek tak drastických, že na to dosmrti nezapomenu. Já dostala z prachu a průvanu zápal plic, u syna propukla těžká alergie na prach, které už se nezbaví do konce života a červený cihlový poprašek jsem vyklepávala z každé maličkosti ještě po létech. Navíc, nájmy se zvyšují, dá se říci, že o inflaci určitě. Jenomže ono by se pánům hned chtělo skočit do hotového, jen měsíčně vybírat penízky a bohatě si z toho žít. No to, bratru, nejde. Jak kdysi pravil pan Klaus,všichni si musíme léta utahovat opasky. Majitelé domů se nedali a žalovali stát u štrasburského soudu. Proč ne, to je jejich právo a jestli je nějaká spravedlnost na tomto všivém světě, musí je tamodtud vyhodit s nepořízenou. No, ale vykoledovali si! Teď se konečně pochlapili nájemníci a žalují u téhož soudu! Ve sporu se jedné o 760 tisíc bytů - kolik je to asi lidí, kolik osudů? Doufám, že u toho soudu zvítězí zdravý rozum!

Mateřství prý prospívá ženám s roztroušenou sklerózou

2006-12-09T12:27:00.001-08:00

Tak jsem tuhle vyčetla zase jedno "moudro". Mateřství prý prospívá ženám s roztroušenou sklerózou. To by se sice dalo hodnotit jako příznivý tah přírody, kdyby to byla pravda. Nevím ovšem, na základě jakého výzkumu k tomu odborníci došli. U mé tety propukla roztroušená skleróza zhruba ve třicítce. V té době byla teta svobodná. Nicméně se krátce na to vdala a porodila dítě. Manželství probíhalo víceméně normálně, rodinného štěstí nebylo ani víc ani méně než kde jinde, jenomže nemoc postupovala neúprosně dál. Jak jinak, vždyť i titíž odborníci, kteří tvrdí, že v těhotenství se z důvodů hormonálních přeměn může průběh onemocnění téměř zastavit, tvrdí dále, že celkový průběh prostě zastavit nelze! Teta se špatně pohybovala, zapomínala, věci jí začaly padat z rukou - prostě rozhodně ne vhodná matka k výchově tehdy dvanáctiletého bráchance. Oddřel to strýček. Vedlle vydělávání peněz se prakticky musel starat o celou výchovu syna a částečně o domácnost, málem pod tím břemenem padl, než jako zázrakem zdědil nějaké peníze a použil je na zjednání "paní na domácí výpomoc", což v časech socialistických ještě ke všemu dělalo špatný dojem a budilo nesmírnou závist sousedek, které nevěděly, proč tomu tak je! Ano, je sice možné, že žena se sklerózou se se svou nemocí snadněji psychicky vyrovná, má-li kolem sebe rodinu. Ovšem postarat se o ní nedokáže, takže je neodpovědnost od lékařů tento přístup podporovat jinde než v případě dokonalého finančního zabezpečení!!!

Medvěd

2006-12-05T09:40:00.000-08:00

Stále ještě přetrvává úsloví, že je někde zima jako v Rusku. Přitom už to dávno neplatí. V Rusku je letos ještě nyní tak teplo, že to nervuje i medvědy. Místo aby zalehli k zimnímu spánku a trávili ze svého tukového hrbolu na zádech kdesi v jeskyních, nutí je to šmejdit a shánět novou potravu. Lidé se jich pochopitelně bojí a vášniví nimrodi by jim nejraději prostřelili kožich. Ochránci medvědů mají plné ruce práce, aby huňáče ochránili a zároveň se je snažili usměrňovat do končin, kde nikomu nebudou vadit. Nevím, jak si to představují, pochybuji že by pomohlo, kdyby medvědům začali třeba zpívat ukolébavku. Fakt ale je, že by měli zprostředkovat příměří mezi vykolejenými medvědy a lidmi - aby to s chlupatci nedopadlo jako nedávno s tím populárním Brunem!

Existuje ještě něco

2006-12-03T05:35:00.000-08:00

Že mimo tento svět existuje ještě něco, co současná věda nezná, nedovede pojmenovat, to už asi hodně z nás tuší. Ne nadarmo jsou o tom pořádané přednášky, vycházejí knihy, najdete stránky v časopisech. Kdoví, co všechno je v té velikánské hře vesmíru, kde by podle zákonů rozumu nic a nikdy nemělo zaniknout. Duše našich blízkých zemřelých i jiných, neznámých, kde jsou, ne-li s námi, zde a někdyx možná i trochu v nás? Jistá norská léčebna s tím měla potíže docela nedávno. Děly se tam takové záhady a "nadpřirozena", až vedení ze zoufalství pozvalo kněze - exorcistu. To je specialista na vymítání duchů a ďábla. Zmíněný exorcista však nakonec odmítl klasický obřad vykonat, pouze se na místě pomodlil a všem dal požehnání. Podle očitých svědectví totiž v léčebně pacienti potkávali dávno zesnulou zdravotní sestru, která svůj život zasvětila péči o ně, i ducha mladého chlapce a dvou starších žen a žádný z nich nebyl "zlý".

Jako Bludný Holanďan

2006-11-27T12:52:00.000-08:00

Australský mořeplavec málem dostal od moře na frak. Zase jeden hazardér, který si myslel, že i když v tom moři je i s nějakou tou svojí kocábkou malinký jako jediná kapka, položí je na lopatky. A moře dokázalo, že ne. Stačila k tomu maličkost - závada na australanově lodi. A milý mořeplavec, jak nám dnes sdělili ve zprávách, pendloval mořem tři týdny jako Bludný Holanďan a zcela zbytečně urazil 3000 kilometrů. Kupodivu, ačkoli měl s sebou na lodi funkční vysílačku a celou tu dobu vysílal prosby o pomoc, nějak při něm Štěstěna nestála, dokonce jej těsně minula jedna loď a ani bobek na něj nehodila. No, nakonec to dopadlo dobře, šílence, který vyrazil původně na příjemnou plavbu z Kokosových ostrovů zachránili, nic se mu nestalo a příliš ani nestrádal, protože na lodi měl dostatečné zásoby jídla a pití. Snad alespoň trochu dostal od přírody za vyučenou, to nikomu neškodí.

Důchodci

2006-11-25T08:26:00.000-08:00

Přiznávám se, že občas mi velmi lezou na nervy čeští důchodci. Věčně skuhrají, jsou zatrpklí, často se někam neústupně a nevychovaně cpou s přesvědčením, že vzhledem k svému věku mají nárok na přednost... Také je trchu chápu. Ti dnešní čeští důchodci jsou vlastně chudáci. Většinu svého života prořili v režimu, který je dusil a když se konečně dožili nějaké té výslužky a přestalo se od nich očekávat neustálé budování socialismu, zase se ceny všeho zvýšily tak neúměrně, že jim důcho většinou naprosto nestačí. Lékařská péče je nedostačující, protože když si nemohou zaplatit nadstandard, to minimum na pokladnu by nespasilo ani kočku, která prý má deset životů. Ano, chápu to! Tady se ale naproti tomu ještě nikdy nestalo, aby policie při zátahu omylem opdstřelila starou babku jako prašivého kojota. A to zase v Americe ano! Policie dělala zátah na šéfa drogového gandu, jako tip dostala jistou adresu - a tak tam drsní hoši vtrhli. Naklusali jako útočné komadno, v civilu, ale se zbraněmi. Jenomže šlo o omyl, v bytě nebydlel žádný drogový překupník, ale 92 letá babka. Jenomže to nebyla žádná česká důchodkyně, cvakající špatným umělým chrupem a tvářící se bezmocně, to byla Babička Mary, jako vystřižená z té slavní písničky. Domnívala se, že ji přepadli lupiči, bafla pistoli a statečně se do nich dala. No páni?! Policie se prý hájí tím, že šla najisto, od informátora obdržela právě tuto adresu!

Alkohol je metlou lidstva

2006-11-22T09:35:00.000-08:00

Že alkohol je metlou lidstva, o tom není pochyb. Pod jeho vlivem dochází k dopravním nehodám, k vraždám, k loupežím, k násilnostem a vůbec ke všemožným nešvarům. Co se ale stane, když se namaže zvíře? Nemusí si skočit do hospody na pár panáků ani zavolat na výčepního "vyvalte sudy!" Také čím by zvíře za alkohol zaplatilo, že? Leda nějakými bobky nebo kobližkami. Lidé ale občas někde nějaký ten chlastík zapomenou a je jen otázkou náhody, které zvíře ho objeví. Někdy se dokonce vůbec nemusí jednat o alkohol v té pitné podobě, jak je známý nám. Leckteré zvíře si dovede opatřit docela slušnou opičku po zbaštění přezrálých plodů ovoce. Když už začínají kvasit, mají v sobě alkoholu docela slušnou dávku. To je asi také případ onoho losa, který údajně v opilství ohrožuje školáky na jihu Švédska, jak se o tom před několika dny psalo. Dost mne ale překvapilo, že vedení školy navázalo kontakt s místním mysliveckým spolkem, aby prý losa odstřelil. Chápu, že zvíře které někdy váží až 550 kilo může být nebezpečné, ale čím se zatím provinilo? Že z neznalosti věci jaksi přebralo? Kdyby se za tohle měli střílet lidé, neměla by dnes naše planeta problémy s přelidněním! Což by nebylo možné toho parohatého chudáka střelit uspávací puškou a nechat ho někde v klidu vystřízlivět? Ale to ne! Místní pan ředitel a předseda mysliveckého spolku dostali patrně chuť na kančí se šípkovou či se zelím... nebo kýho výra, jak se vlastně připravuje losí?

Na okraji

2006-11-13T09:41:00.000-08:00

Kdysi jsem nějakou dobu bydlela v místě, kterému starší lidé říkali s despektem "periférie". I slušní tatíci si tam dvakrát měsíčně po výplatě pořídili v jediné hospodě slušivou opičku a potkávat postávající tetky s nákupními taškami u nohou, jak probírají nějakou místní zajímavost, to bylo běžné. Některé byly klidně podomácku v trepkách a v zástěře, jiné naopak s pěčlivě nakadeřenou hlavou od místní holičky a oblečené za dámy, ale všechny dělaly to samé - postávaly ve dvou nebo v malých hloučcích a drbaly a drbaly. Samozřejmě, neobstála jejich vrstevnice, která nikdy nepostávala a nedrbala, moje matka. Takže jsme vnímali jako nesmírnou úlevu, když se rodina z tohoto prostředí mohla odstěhovat. Do těch míst ale chodím stále, bydlí tam moje babička. Až nedávno jsem si uvědomila, co v té končině postrádám! Zmizely postávající drbny! Ne že bych po nich toužila, projít mezi jejich odsuzujícími pohledy bývalo pro mladou, moderně oblečenou holku hotové martyrium, ale je to další důkaz, jak se naše doba mění. K lepšímu, protože tetky už si konečně přestaly všeho všetečně všímat? Nebo k horšímu, protože jsou tak zapojené do pracovního procesu a neustálého shánění peněz na čím dál vyšší poplatky za kdeco, že už ani na to poklábosení nemají čas? Bůh suď!

Lupénka

2006-11-11T02:33:00.000-08:00

Spousta věcí jde na tomto světě od mizerného k mizernějšímu, to si vnímavý člověk nemůže neuvědomit. Tvůrci dějin tvrdí opak, vymizely prý úporné války, morové rány se také nekonají... a přitom takoví tvrdílci jaksi přehlížejí, že války se vedou neustále, jen většinou nebývají tak dlouhé, protože moderní zbraně nadělají větší paseku nepoměrně rychleji, než kdy v dávnověku kyje nebo meče či katapulty. Místo morových ran nám hrozí ptačí chřipka a AIDS, takže také nic moc. Na světě by bylo i tak krásně, ano... Jenomže to bychom museli mít čas se ve svém věčném koloběhu zastavit a vnímat to, mít čas uvidět, že vedle válek a hrozeb nejrůznějších epidemií stále ještě kvetou kytky, koryta řek zdobí půvabné oblázky a les po dešti umí vonět tak omamně, až z toho jde hlava kolem. Tvrdím, že tento svět v součastnosti venkoncem nestojí za nic, jsou ale věci, které mají něco do sebe. Například to, že současná věda už si konačně začíná vědět rady s lupénkou. To je úporná a hlavně velmi neesteticky půdobící nemoc, která jen v České republice trápí skoro 200 tisíc lidí. Donedávna byla absolutně neléčitelná. Lékaři doporučovali pobyt u moře, předepisovali kortikoidy, ale lupénka jako by byla živá a neobyčejně mazaná - jednou ustoupila, podruhé byla schopná na člověku vyrašit skoro po celém těle. A zkuste si být pohodovým člověkem, s fleky rudými jako má opice madril zadek, když se z vás sype odumírající kůže po kilech a věčně věkův se škrábete! Nu ale, lékaři prý na to konečně něco vymysleli. Biologický lék. Píchá se pod kůži jako inzulín a dokáže lupénku dostat pod kontrolu. Člověk s touto léčbou stále není zdráv, ale může bez potíží žít jako kterýkoli jiný! A co je ještě potěšující, v současné době plně hradí léčebnou kůru zdravotní pojišťovny. To je velmi pozitivní!

Za kulturou?

2006-11-06T09:36:00.000-08:00

V pátek mi usedalo srdéčko a v sobotu jsem natvrdo nešlechteně záviděla všem návštěvníkům kostela svatého Cyrila a Metoděje, že mají šanci shlédnout a vyslechnout koncert amerického sboru Harlem Gospel Choir - a já ne. Pozdější zpravodajství mne ze závisti vyvedlo sdělením, že koncert byl fiaskem. Ozvučení příšerné, spousta lidí se zakoupenými vstupenkami se vůbec nedostalo dovnitř, protože vstupenek bylo očividně prodáno mnohem víc, než kolik je v prostorách kostela místa, navíc uvnitř kostela překáží lešení, protože je zrovna v rekonstrukci... Ale potěšilo mne, že návštěvníci se tentokrát nedali. Nespokojenci sepsali petici, chtějí vrátit vstupné a ještě ke všemu podali na pořadatele trestní oznámení pro podezření z obecného ohrožení. Přeji jim, aby uspěli a jestli právníci alespoň jednou dají přednost zdravému selskému rozumu před pokroucenými výklady podle paragrafů, ti lidé uspět musí! Jak je vůbec možné, že někdo povolil konání koncertu v prostorách, které jsou vlastně staveništěm? A staveništěm jsou, stojí-li tam lešení! Za to by měl být zavřen až zčerná! A jestli se akce konala bez povolení, zavřen až zčerná by měl být pořadatel pan Stanko, který teď dává od celého případu ruce pryč!

Klub upírů

2006-11-02T09:39:00.000-08:00

Že jistý klub upírů hledá nové členy, to mne nepřekvapilo. Není snad žádná bizardnost nebo pitomina, kterou by lidé nevymysleli. Podmínkou přijetí do klubu je na prvních místech to, že zájemce musí mít pocit, že je nesmrtelný nebo přinejmenším stovky let starý, že někomu pije krev - a samozřejmě se musí zajímat o temné věci. Nejde prý ale o žádnou zločineckou bandu, maskovanou okultismem. Ani pití krve "in natura" se nekoná, je myšleno pouze obrazně, tvrdí jeden ze skalních členů klubu. No jenom jestli! Napadá mne: co kdyby všichni ti dasavadní členové nebyli praštění fantastové, ale opravdu skupina nesmrtelných a mnohasetletých? Proč by asi sháněli nové členy, ne-li proto, že jim nějak podezřele rychle ubývají? A na mysl mi padá český film "Ples upírů" a pobouřené volání zámeckého pána v podobě Viktora Preisse: "Tady mi někdo tajně vysává kapelníka!"

Ptačí chřipka

2006-10-31T12:28:00.000-08:00

No bezva, na něco člověk umřít musí, ale... Vědci objevili zase nový druh ptačí chřipky! Ledva jsme se vzpamatovali z hrůzy toho prvního ptakomoru, který by prý mohl nastat (a naštěstí nenastal), už je tady další děs, ještě větší! Zatímco na předchozí virovou mutaci se už svět pomalu přichystal, vědci vyvinuli účinné vakcíny a jednotlivé země byly připravené proti případné pandemii bojovat, na současné viry nemáme zatím nic. V laboratořích prý vyvinou zase nové sérum a jinak o nic nejde. Tak tohle bych si nemyslela ani omylem! Vzniklá situace mi připomíná různá zvířátka z kreslených grotesek. Rozběhnou se z kopce a nějakou chvíli běží docela obstojně, ale potom nestíhají, zadními tlapkami si předbíhají přední, pošlapou si plandající uši a nakonec stejně padnou na nos. Je jen otázkou, jak dlouho bude lidstvu v boji proti virům trvat, než na ten pomyslný nos padne. Za sebe se víc obávám, že se mi po těch veřejných zpravodajstvích začne o ptačí chřipce zdát. Ve snu mne bude honit obrovský hnusný bacil se slepičí hlavou a bude na mne cenit nejmíň stovku ostrých zubů!

Školky

2006-10-25T09:01:00.000-07:00

Když jsem byla malá, vůbec jsem nestonala. Asi proto, že mne naši neodkládali do jeslí ani do školky. Do školy mne ovšem už poslat museli - a já začala nosit domů jednu nemoc za druhou. Otec, vracející se z týdenních služebních cest, se nestačil divit, že dříve baculaté, zdravím kypící děvčátko nachází čím dál zelenější a skoro pokaždé s horečkami v posteli. "Co už jí zase je?" Vyptával se šeptem máti. A ona to byla tu spála, tu zarděnky, tu černý kašel či aspoň nějaká viróza, všechno spravedlivě prokládané spálovými angínami ( tu jsem měla celkem osmkrát). "Kdyby mohla mít soukromého učitele jako míval ještě můj otec, byla by zdravá,", hněval se táta. To je tím zatraceným stádním shromážděním! Jedna nesvědomitá tetka pošle do školy nemocné dítě, aby měla doma klid a padne celá třída. Ta holka ještě jednou přinese černé neštovice, choleru a mor." To byla pochopitelně nadsázka, myšlená jako trpký žert z bezmoci. Ale jak léta jdou, kdoví... Cholera ze světa nevymizela, proti černým neštovicím už se dávno přestalo očkovat, protože prý nehrozí a se změnou klimatu se prý snadno může vrátit i ten mor. Takže se maminky současných dětí mají na co těšit!

Podnikavci

2006-10-23T09:06:00.000-07:00

Kam ten svět spěje! Víte, že jeden čínský podnikavec si podal žádost, aby mohl prodávat vzduch! Pravda, nešlo o obyčejný vzduch, záměrem bylo načerpat ho v roce 2008 při Olympijských hrách v Pekingu a prodávat ho zájemcům, kteří se na hry osobně nedostanou. Příslušné úřady to šikulkovi naštěstí zakázaly, jinak, obávám se, by se našli naivkové, kteří by byli ochotni si balón v ceně zhruba našich 140 korun dokonce koupit! Takové fígle nezkouší čínský piškuntálek poprvé, před časem si údajně zažádal o povolení prodeje pozemků na Měsíci, ani to mu u úřadů naštěstí neprošlo. Otázkou ovšem zůstává, jak dlouho budou mít na příslušných místech mozek v hlavě a takové podnikavce vyhodí. To už jednomu zůstává rozum stát, na co všechno lidé nepřijdou, jen aby se na druhých obohatili! Jako malá jsem měla pohádku, snad byla indická či odkudsi z podobných končin, o žebrákovi, který se usadil před domem bohatce a sytil svůj nos vůněmi, které se linuly z pánovy kuchyně. Hamižný pán však vyběhl ven a chtěl po žebrákovi, aby mu za ten požitek zaplatil. Pohádka, řekne se. Ale já se bojím, že se něčeho podobného ještě dočkáme doopravdy!

Sobota

2006-10-21T10:48:00.000-07:00

Tak jsem si zase užila jednu nádhernou sobotu. Pracovní, aby bylo jasno. Já jiné neznám. Přes týden jsem v práci od nevidím do nevidím, doma stačím maximálně strčit prádlo do pračky, plácnout na talíře něco studeného k jídlu a následného rány tu trochu nádobí opláchnout. V sobotu si nezadám s vojíny, kteří právě šůrují rajóny. Oni to možná flákají, já ve vlastní domácnosti nemohu, to se pokaždé vymstí. Nad prací naštvaně uvažuju, v jak pitomém světě to žijeme. Nezaměstnaných, kam se člověk podívá. některým to ani nevadí, ale většinu přímo hanba fackuje, že nezavadí o práci. A já naopak padám udřením na hubu a k tomu se přidává věčné rozladění, že mám doma binec, který nestíhám sama zlikvidovat. A za všechnu tu honičku vydělám tolik, aby mi to stačilo sotva z ruky do huby. Přitom naprosto logické by bylo, aby osoba výkonná, věčně věkův se honící, dosahla takového příjmu, aby sama mohla slušně žít a ještě se o něj s někým podělit. Rozumí se, něco za něco. Podělit se s takovou paní Kekulovou z Pojišťovny štěstí. Prostě se slušnou starou paní, se kterou by výdělečřná osoba nezacházela jako s onucí či se služkou, ale která by alespoň dvakrát nebo třikrát týdně docházela do domácnosti, vyluxovala a prostě poklidila. Ne, nejde to. Není na to. Kapitál nám utekl. Sedí si na něm Bill Gates a pár mafiánů a ostatní zbytek světa má smůlu.

Jedovaté potvory

2006-10-17T12:17:00.000-07:00

Zdá se vám, že hadi, štíři nebo škorpióni jsou jednom živoucí rekvizity do dobrodružných filmů? To by bylo úžasné! Sedět v kině nebo dokonce u obrazovky v domácím pohodlí, ujídat z misky bramborové lupínky nebo kukuřičné křupánky a čekat, až Indy Jones zase skočí do krypty mezi hady nebo až doktora v poušti Kalahari píchne jedovatý škorpión přes botu ožužlanou pruhovaným skunkem! Jenomže dnes je možné všechno, dnes se můžete takového útoku nadít i ve velkoměstě. Nevěříte? Vážně. Dnes v ZOO prodejně na Bohdalci měli tři škorpióny. Už je tam nemají. Jednoho našli kdesi v autoopravně a personál ho šikovně odchytil do krabice. Prý si mysleli, že nějakému zákazníkovi utekl z terária, které převážel v autě. Ne, ne! A kdoví, kde jsou dva jeho kamarádi! Za jejich únik prý je odpovědný majitel prodejny zvířat. Hezké, ale co s tím kdo nadělá?! Já mám jen jedinou radu pro vás pro všechny, kdož se ještě nudíte a čtete si můj blog - dejte si bacha, kam dnes v noci šlapete, kam sedáte a s kým uléháte! Aby to nebyl malý frajer, co má spoustu temperamentu a vztyčený ocásek plný jedu.

Harrison Ford

2006-10-13T09:36:00.000-07:00

Všecka světská sláva polní tráva, říká se. Teď o tom ví své i Harrison Ford. Populární štramák s pokřiveným úsměvem se blýskl mnoha hrdinskými rolemi, od Hana Sola v dávných Hvězdných válkách až po Indiana Jonese s bičem, pomačkaným kloboukem a neláskou k hadům. No, léta nestojí. Nějaké ty šediny a vrásky se už najdou a když se k tomu oblíbenému herci nechce zrovna oholit, může dojít k maléru. Když tuhle doprovázel svoji přítelkyni a zatímco ona si odběhla cosi zařídit, udělal si na zadním sedadle jejího auta pohodlí, hned ho lustrovala bdělá policejní hlídka. Podle svého inteligentního kvócientu jej považovala za pobudu, co se nějak vloudil mladé Calistě do vozu a hodlá tam vyspávat. Prohlášení slavného herce, že je, kým je, prostě nestačilo. Policisté asi nikdy nechodí do kina a nedívají se na televizi. Nebýt Fockartové, která pohotově přiběhla potvrdit jeho totožnost, "Indy" mohl skončit v base. Takhle má aspoň o zkušenost víc.

Je to běhna?

2006-10-09T09:34:00.000-07:00

Tak už prý je záhada slavné Mony Lisy rozluštěna. Obraz da Vinci údajně maloval jako oslavu mateřství. Moderní technika a porovnání historických faktů prý prokázaly, že slavná Gioconda byla v době malování obrazu buď těhotná nebo krátce po porodu. Malíři totiž tenkrát nic nežulili, když začali malovat, byli schopni to vzít zgruntu a napřed namalovat na ženském těle spodní oblečení, i když je vlastně nikdo neměl vidět a potom, aby to působilo přirozeně, přemalovávali teprve svrchní šat. No a laser odhalil, že to spodní odění na těle Mony Lisy je úbor, jaký nosily těhotné či čerstvé rodičky. Na tom by nebylo nic divného. Ostatně o tom se psalo už dávo. Psalo se ovšem také něco jiného - že Mona Lisa vlastně vůbec není Lisa, manželka obchodníka del Gioconda, ale jistá italská kurtizána. Dokládalo se to obrazem téže ženy, který byl ale malován v jejích mladších létech. Na první pohled se zdá, že by mohlo jít o stejnou osobu, porovnání nejmodernějšími metodami to prý potvrzuje. No fajn. Takže jednou nám snad někdo poví, že Mona Lisa je ve skuečnosti stará těhotná prostitutka?

Úsměv Mony Lisy

2006-10-07T09:25:00.000-07:00

Mona Lisa - její záhada je prý rozluštěna! Jde o ženu těhotnou nebo krátce po porodu! To říkají současní odborníci dle toho, že slavný Leonardo prý maloval na obraz vrstvu za vrstvou a oni dle soudobé vědecké techniky dovedou nahlédout pod povrch róby dámy na slavném obrazu. Roucho, které má slqvná Giocconda na sobě pod vnějším oděním, svědčí o oblečení těhotné ženy či rodičky. Ano? Nedávná studie zase prokázala, že Mona Lisa je vlastně dlouho před da Vincim vyportrétovaná kurtizána. Kdo dnes správně poví, co je pravda a co ne? Ona jen záhadně hledí z místa dávno zafixovaného a neříká nic. Možná proto že ví? Ona ví mnohem víc než my, kolem ní se celé roky hemžící. Ona prostě ví a my jseme pitomí, tak je to !

Chlapče slepý ubohý

2006-10-04T11:56:00.000-07:00

Tuhle jsem vzala na vědomí zprávičku, jak se kdesi zadřela lanovka a cestujícím připravila horké chvilky, protože se museli dostavit opraváři a když ani ti nic nezmohli, výletníky z lanovky museli zachraňovat hasiči. A akce to asi nebyla jednoduchá, cestujících prý bylo 26 a celá akce trvala dvě hodiny. Co mne ale nejvíc ve zprávě překvapilo byla zmínka, že mezi výletníky byl i jeden nevidomý chlapec. Na výletě byl s dědečkem a babičkou. Ne, nebudu se podivovat, proč byl na výletě člověk, který stejně nic nevidí, takové myšlenky by byly jako z dávné minulosti. I když je někdo hedicapovaný, není důvod, proč by se nesnažil o hodnotný život a pobyt v přírodě, vůně nebo třeba doteky drsné kůry stromů určitě dovedou zprostředkovat stejně silné dojmy jako pohled zdravých očí. Ale přece jen, určitá - a nemalá - nevýhoda tady je. A myslím, že to by měli dokázat pochopit a správně vyhodnotit ti okolo, třeba dědeček s babičkou. Já jsem si naprostAo jistá, že není rozumné vystavovat nevidomého vnuka riziku slaňování bezmála z třiceti metrů, ale já holt jeho babička nejsem.

Zoo

2006-10-02T08:36:00.000-07:00

Tak pražské ZOO je 75 let! Je to úctyhodné a přitom to není vůbec nic! Zoologické parky - i když se jim tak pochopitelně neříkalo - měli už vládci starého Egypta, někdy před 5000 roků. Významný král Ludvík XIV. - panovník, který si rád říkal král Slunce a Francie - měl také svůj zvěřinec. A mezitím a potom vládci mnoha a mnoha míst na této planetě. Nechci jmenovat, ale naposled mi padá do mysli zvířecí sbírka, kde po převratu lvi a tygři umírali hlady a zvítězivší vojáci je podporovali ze svých přídělů. Tak takhle by to vypadat nemělo!!! Pro pražskou ZOO mám ale velkou slabost. Moje maminka mne tam v dětství vodila velmi často a vzpomínala přitom, že jako malá holčička často potkávala v Tróji pana Jandu, jejího zakladatele.Prý ji vždycky hladil po hlavičce, říkal, jaká je hezká holčička a dával jí bonbóny. V dnešní době bych asi na takového člověka zavolala policii, že je úchyl. Ale tekrát to ještě bylo jiné. Jiří Janda byl prostě laskavý pán s velikým srdcem. Proto dával dětem bonbóny a vybudoval pražskou ZOO.

Super Star

2006-10-01T06:22:00.000-07:00

Já nevím...! Připadá vám zábavné, když si tři lidé sednou za stůl a před nimi defiluje šňůra falešně zpívajících a pitvořících se megalomanů ? Ne? No jo, to jste ale statisticky výjimeční! Velké části národa se to líbí, jak dokládá třetí řada Super Star. Čeští velikáni jako Palacký nebo Karel IV. asi rotují ve svých hrobech při myšlence, kam až to s jejich milovaným národem dospělo, to ale na věci nic nemění. Sledovanost nejen Super Star, ale i jiných podobných - hodně nablblých - pořadů je veliká. Nakupujeme modely ze zahraničí a podle nich tvoříme a tvoříme... Napadá mne jedna podobnost: když se ve starověkém Římě císaři nechtělo chudině moc dopřát a přece jí něčím musel zaplácnout ústa, aby nevyvolala vzporu, poručil " dát lidem chléb a hry". Nu, od té doby jsme pokročili, chléb už se nerozdává a aby mohl průměrný divák sledovat ty hry, musí si koupit drahou televizi. Ale kupodivu, funguje to. Dávno už říkám, že lidstvo degeneruje.

Jako křováci

2006-09-23T09:36:00.000-07:00

Tak se mi zdá, že svět funguje výhradně ve jménu násilí. Dnes a denně čteme, že je někdo obětí domácího násilí - dokonce už to nejsou jen děti, které týrají nesvědomití rodiče a ani ne vyhradně ženy, už i muže občas jejich partnerky doma postaví do latě takovým způsobem, že se to nazývá násilností. Jedna země přepadá druhou a válčí se ostošest, kde nejde přímo o válku zasahují aspoň teroristé. Občas se to nějak pomate a dojde k situaci jako prý možná před dvěma roky v Beslanu při útoku na školáky, kdy snad v dětských řadách natropily větší masakr osvobozenecké síly, nežli teroristi, ale to jen tak na okraj. Na ulicích se loupí a vraždí i za bílého dne, pomatení psi čím dál častěji drásají nemohoucí stařenky a koušou děti do obličeje. Nejsou to zvěsti, které by mne přesvědčily, že současná civilizace je to pravé ořechové. Když za mého mládí děti řádily víc než bylo nutné, matky je napomínaly :" Nechovejte se jako Křováci!" Dnes by si asi z těchto Křováků mohl leckdo vzít příklad.

Globální oteplování

2006-09-19T09:34:00.000-07:00

O problému globálního oteplování se už diskutuje nějakých čtyřicet let. Že se s tím za celou tu dobu na světě nedokázalo nic udělat, to je kapitola sama pro sebe. A ostudná kapitola, vzhledem k tomu, že už celé roky je solidními vědeckými studiemi dokládáno, že Země se otepluje v přímé souvislosti se znečištěním ovzduší, za které může člověk. Ale o tom polemizovat nechci. Dnes mne totiž daleko víc ohromil výrok jednoho vysoce postaveného pána, který prý prohlásil, že "problémy životního prostředí se vyřeší ekonomickým růstem a s ním stoupajícími požadavky obyvatel na kvalitu života." Jakým ekonomickým růstem, ptám se já, když miliardy lidí na světe denně umírají hlady. A kteří obyvatelé budou vznášet ty požadavky? Mohou i ti, které tento pán ještě před dobou historicky nedávnou nabádal, aby si utahovali opasky? Jak to tak vypadá, on si opasek neutahoval. Až nastane totální obleva, bude ve výhodě. Možná si koupí svůj soukromý obláček a vyhoupne se do bezpečí - třeba až vedle Pánaboha.
Ps, podle pana odboráře Duška se globálně otepluje hlavně na vedení českých drah, prý je počet přítomných gyaů roven 100% a nelze se ohnout pro tužku.

Trosečníci

2006-09-17T04:57:00.000-07:00

Tak k nám konečně dorazil! Mám na mysli soutěžní pořad Trosečník, který připravila TV Prima. Nu, obvykle se na takové pořady převzaté ze zahraničí dobře hodí příměr, že když dva dělají totéž, prostě to není totéž. Ale tentokrát tomu tak výjimečně není. Sledovala jsem dva původní cykly a velmi se mi líbily, jak se s problémem vyrovná česká provenience mne zajímalo a zároveň jsem měla podezření, že to dobře nedopadne, že celkové zaměření bude české letoře příliš vzdálené. Nu, poctivě uznávám, že jsem se mýlila. První odvysílané díly vypadají dobře. Samozřejmě, hodně bude záležet na to, jak se všechno bude utvářet dál, ale rozhodně čas při sledování nepokládám za ztracený. Marek Vašut je ve svém slamáku taky neodolatelný a jako moderátor se naprosto hodí.

Teroristy porazíme, bin Ládina dopadneme

2006-09-13T08:49:00.000-07:00

No já fakt nevím... V Novinkách článek "Bush:Teroristy porazíme, bin Ládina dopadneme." A těsně předtím odvysílaný snímek Farenheit 9/11, který pojednává nejen o teroristickém útoku 11. září 2001, ale hlavně o mnoha okolnostech, které tomu předcházely. To prostě spolu neladí. Dnes se prezident přímo třese, aby Amerika dopadla "světového teroristu číslo jedna," zatímco film jasně ukazuje historické záběry, kde se s bin Ládinovci div nehubičkoval. Jistě, každý může říci, že okolnosti se změnily a že obchodní přátelství je jedna věc, zatímco když se někdo změní v teroristu, jdou ohledy stranou. Mně ale spíš napadá přísloví "kdo s čím zachází, s tím také schází." Navíc, pokud je pravdivé filmové tvrzení, že sedm procent amerického kapitálu pochází z Blízkého východu, co by se asi stalo, kdyby onen kapitál byl z amerického trhu náhle stažen? To by asi ukázalo, že i Amerika je pouhým kolosem na hliněných nohou, jak už se za mého života jednomu obrovskému státu říkalo. Nestojí právě obava z tohoto v pozadí za Bushovým neustálým ponoukáním k nepopulární válce? Jedno ale americkému prezidentovi přiznat musím. Teď alespoň něco dělá, by't by šlo jen o zastírací manévr. Kdo totiž viděl jeho záběry při návštěvě mateřské školy právě v okamžiku oznámení teroristického útoku, jistě mi dá za pravdu, že sedět jako pecka a nevěřícně cukat ústy, to je póza, která hlavě státu rozhodně nesedí.

Nejsem žádný sadist

2006-08-15T03:02:00.000-07:00

Nikdy jsem netrhala mouchám křidélka, nedělala jsem pokusy na žábách a nelila horký vosk na krysy v pasti. Nejsem žádný sadista. Dokonce i pavouka nebo mouchu (jak takovou havěť nesnáším) raději vyženu ze své blízkosti, než bych je plácla botou. Co mne ale přivádí k bodu varu jsou neustálé diskuze o tom, zda je mezi lidmi správné či nesprávné používat trest smrti. Herdek, to dá zdravý rozum, že co lze použít jiného, když někteří jedinci jsou jací jsou - totiž nepoučitelní, nepřevychovatelní, nepoddajní. Když je pes nezvladatelně agresivní nebo dokonce když jen trhý hospodáři slepice, je bez váhání utracen. Neuznávám rádobyhumánní bláboly o tom, že snad je rozdíl mezi člověkem a zvířetem. NENÍ!!! Obě jsou to živé bytosti, které v tomto přeplněném světě musí žít podle obecně přijatých norem, aby nikomu neškodily. A jestliže to nedovedou, není pro ně prostě místo. Kdybych tolik nepospíchala, rozvedla bych své myšlenky daleko dál a podpořila svůj názor konkrétními příklady - no, udělám to později, k tomuto tématu se určitě vrátím, to mi každý může věřit!!!

Vstupné

2006-08-05T00:43:00.000-07:00

No to je pěkné! Už celé roky mne zlobí, že ceny vstupného na různé hrady, zámky a galerie nesmírně stoupají. Zlobí mne to proto, že na to už prostě v současné době nemám. Kašlu na to, že si na splátky můžu pořídit velice slušnou barevnou televizi, nejsem na bačkorovou kulturu, telenovela či krvák, hranolky a večeře před bednou, zajímají mne historické objekty, památky, obrazy a jejich spatření na vlastní oči si nemohu dovolit. Málem mne klepla pepka vzteky, když jsem se dočetla, že například v Louvru činí vstupné - přepočítáno na naše peníze - 240 korun, zatímco průměrný plat Francouze je 72 000 korun. Jestliže příjem na jednoho Čecha se průměruje částkou 19 000, musely by vstupy i do nejexkluzívnějších památkových míst stát pro českého občana 65 korun a to by asi tak přesně odpovídalo tomu, co by kapsa jednoho každého člověka unesla. Vycházím totiž z toho, že když 72000 podělím 240, vyjde mi z toho 300, což znamená, že každý Francouz zaplatí nejdražší prohlídkový okruh v zemi třístým dílem svého měsíčního výdělku. Když totéž udělám s českými ciframi, je to 75 díl a to snad je, hrome, rozdíl, ne? Všichni jsme lidé, máme stejné břicho i stejné oči. Kecat o tom, že není spravedlivé, aby cizinci platili v Čechách víc než Češi je hovadina a nespravedlnost! Ať platí všichni stejně, až budou mít v průměru stejné příjmy, ale do té doby se mi z takového pořádku obrací žaludek! Historické památky mé země totiž okouká každý zahraniční turista, ale moje děti ne, když vstupné pro jednu osobu například na pražský hrad stojí 270 Kč!

Ženitba

2006-08-01T09:07:00.000-07:00

Pánů by se neodvážila ptát, zda se chtějí ženit, protože i ten nejspořádanější se do toho obvykle moc nehrne. Ale pro děvčata a dámy bych měla pár slov varování. Jasně, když jsou na to peníze, svatba může být dnes závratným zážitkem. Dávno odzvonilo ponurým oddavkám v špatně ušitých šatech podle vytouženého modelu z Burdy, kdy obřad na Národním výboru zpečetil unuděný úředník nabádáním, jak máme ve svornosti vychovávat děti v dobré občany Československé socialistické republiky. Dnes se můžete vdávat v nádherných šatech na kdekterém zámku v průvodu drůžiček a užít si svůj den D jako princezna. Ale co potom? Podle statistik se prakticky každé druhé manželství v České republice rozvádí. A takový rozvod, to není žádná psina. Podle toho, zda se manželé rozejdou jako slušní lidé či se rvou o každou maličkost, na finance to přijde od dvanácti tisíc až do statisíců. A to pozor - přibližně jedna pětina mužů i žen se rozvádí nejméně dvakrát! Že právě vám se to nemůže stát? Cha! Když si to tak spočítám, vážně nechápu, proč se ještě pořád sňatky uzavírají. Ženě z toho kouká rozhodně víc nepříjemností než užitku a ta jediná pomyslná výhoda, že když manžela přežije, na stará kolena po něm na přilepšenou dostane část jeho důchodu, tak na tu bych také moc nesázela. Jak se tak kolem sebe rozhlížím, zdá se, že pouze slušní manželé včas umírají. Ti prevíti tady straší do vysokého věku a týrají své manželky až do posledního okamžiku.

Na svobodě

2006-07-26T09:06:00.000-07:00

No bezva! Už léta říkám, že až toho života v poklusu začnu mít "na svobodě" dost, něco provedu aby mne museli zavřít do věznicše a budu mít vystaráno. Při normách, jaké ve vězení panují, budu žít v pohodě. Pracovat se tam nemusí, když jeden nechce, je možné si tam číst, vzdělávat se, psát knihu či se věnovat nějaké rukodělné práci podle vlastního výběru. Na to všechno nyní prostě nemám čas. Když ve věznici klekne barevná televize, nemusí si její opravu zjednávat "trestaní", ani ji platit, jako já. Opravu zařídí vězeňská správa a zaplatí to daňoví poplatníci. Disciplína mi potíže dělat nebude, stejně jsem musela celý život někoho poslouchat, od rodičů po nadřízené. Přeplněná cela a jeden záchod mne nezaskočí, po rodinném životě v garsonce, v jídle jsem celoživotně skromná v návaznosti na skromný rodinný rozpočet. Jen jedno mi vždycky dělalo starosti. Jsem na sladké a jestlipak dovolí, aby mi tam přátelé donášeli tvrdé kyselé bonbóny, kdysi bratru za dvě kačky a želatinové medvídky? A vida, lidská fantazie je nevyčerpatelná! Podnikavá žena dopravovala do plzeňské věznice Bory i drogy - a to prostým střílením z kuše, prostě ke střelám malou zásilku přivázala! Takže stačí požádat kamarády, aby se naučili střílet z kuše. A hned potom mohu spustit svůj ozdravný program.

Je náš

2006-07-23T07:57:00.000-07:00

Všicni pocházíme od Adama a Evy, ale když dojde na různé životní situace, rozhodně nám není měřeno stejným dílem. V poslední době, zdá se mi, se to projevuje zejména ve vztahu k novým dopravním předpisům. Ačkoli vstoupila v platnost nová vyhláška, která měla za cíl zamezit zbytečným nehodám na silnicích, bojí se jí jen "malí lidé" a je to hned znát - přece jen, jezdí opatrněji, častěji dávají přednost chodcům, atd. Vyšší pánové ale unikají všeobecné spravedlnosti, jak jsme se nedavno dočetli, jeden šikulka si stanovil svůj trest sám a to způsobem pro něj veskrze výhodným... Nu a dnes se vyznamenal šéf dopravního inspektorátu ve Frýdku-Místku, řídil tak šikovně, že se mu podařilo zranit dva lidi, matku s dítětem - a přitom se zjistilo, že měl v krvi alkohol. Počkáme si, vážení, jak se vyřeší tento případ. Vsadíme se? Já myslím, že trestat se moc nebude, od těch shora. Vždyť je přece "náš".

Koupání jen na vlastní nebezpečí

2006-07-17T10:41:00.000-07:00

V posledních létech se rok co rok strhne v letních měsících povyk: dejte pozor na koupání ve volné přírodě, ve vodách se množí nebezpečné sinice. Vážně nevím, jestli sinice jsou jen další metlou, kterou na nás někdo sesílá shůry či zda je to najednou jen aktuální téma, o kterém se dá v okrukové sezóně psát, když už senzační zprávy na téma "kterak u Jadranského moře zase napadl a pokusal žralok českou učitelku" jsou dávno passé. Za mého mládí se lidé koupali v kdekterém sajrajtu, vody byly určitě znečištěné víc než dnes a o sinicích se nehovořilo. Jestli kdo kde měl z koupání v přírodě nějaké potíže nevím, fakt je, že já ochotně vlezla do kdejaké louže a zůstala jsem zdravá, jestli zázrakem či proto, že v kalné vodě přec jen nic škodlivého nebylo, to netuším. Dokonce si skoro myslím, že už tenkrát šlo o humbuk, když u některých rybníků visely dokola výstražené cedule "koupání jen na vlastní nebezpečí".

Je zvláštní, jak se mění názory

2006-07-11T09:19:00.000-07:00

Je zvláštní, jak se někdy lidské názory na jednu a tutéž věc v průběhu let mění. A je potěšitelné, že někdy k lepšímu. Bohužel, i tak může být někdy pozdě, jako je tomu v případě sysla obecného. Nedavno jsem narazila na příručku, která obsahovala spoustu doporučení pro hospodaření JZD. Pocházela z padesátých let dvacátého století a mezi spoustou "moudrostí" v ní byl vyhlášen boj syslům. Doporučoval se lov do pastí, do ok, chemické hubení, plynové patrony, návnady... a v mnoha obcích se dokonce za každého uloveného jedince vyplácely finanční odměny!Prostě: sysel byl huben a decimován soustavněji než tehdejší "třídní nepřátelé". Heslo doby bylo "ani zrno nazmar" a tak měl syslík smůlu, třebaže asi bylo mnohem víc zrní zmařeno nedokonalou přepravou, netěsnícími korbami halabala ošetřovaných náklaďáků, než si stačili z úrody nacpat do lícních vaků ti ubozí hlodavci. Jejich soustavné hubení a také pokračující devastace zemědělské krajiny způsobila, že bylo tohle roztomilé zvířátko u nás bezmála vyhubeno. Potom se lidé konečně vzpamatovali, sysel obecný byl dokonce zapsán do Červené knihy jako ohrožený druh a jeho kolonie chovají v některých zoologických zahradách. V přírodě má ale už sysel smůlu - dokáže totiž přežít pouze v zatravněných plochách, kde délka stébel nepřekračuje 15 cemtimetrů, takovými místy jsou ale v poslední době převážně pouze letiště nebo golfová hřiště. A tak si možná příští lidské generace prohlédnou sysla obecného opravdu jen někde v ZOO.

Ošacení

2006-07-07T08:30:00.000-07:00

Můj syn je prazvláštní solitér. Není tak starý, každopádně je mnohem mladší než já, coby nezletilec jsem si ho nepořídila. V některých věcech ale trvá na svém jako starý uminutý dědek. Když jsem mu před řadou let koupila jisté tričko, netušila jsem, že i v tomto případě se budu muset později vypořádat s jeho uminutostí. Do trička - sice pohodlného, ale celkem nevzhledného - se úplně zamiloval. Jenomže: léta běží, vážení! V bavlně čím dál víc seprané se začaly objevovat dírky, sice jen tu a tam, daly se zalátnout, ale na ven už se ten kus ohozu nehodil. "To triko nos už jen na doma," nabádala jsem po každém praní. A pokaždé jsem zjistila, že se zase někde venčilo. "Vždyť chodíš jako ladrón," domlouvala jsem synovi dvakrát tak statnému jako já. "Mně je to fuk!" zněla odpověď. Přistoupila jsem k domácímu teroru a další vzniklé dírky a díry už nespravovala. Sice ne hned, ale po čase to zabralo, synek se začal v onom hadru ukazovat výhradně doma. Jenomže děr přibývalo! Jistě, každého napadne, že jsem měla prostě milené tričko popadnout a hodit do popelnice. Jenomže to kdybych udělala, byl by u nás oheň na střeše, ne-li následujícího dne v bulvárech nápisy "Z neznámých příčin umlátil matku sekerou a spáchal harakiri!!!" Ne, na to se muselo diplomaticky. Pokaždé, když jsem ten cár ukládala do prádelníku nebo házela do pračky, vlídně jsem připomínala, že už má opravdu, ale opravdu dost! Však taková kapka, když je častá, nakonec nejednou i skálu vyhloubí! Vyhloubila! V neděli nastal den D, kdy syn svlékl profuněné triko z těla, vážně skrze ně pohleděl jako přes síto a odevzdal mi tu zplihlopui rybářskou síť se slovy: "No jo, fakt dosloužilo!" Spolkla jsem urážlivá slova jako že o tom není sporu posledních pět let a hrdinně jsem odolala touze popadnout tu věc do štipce a okamžitě jí hodit do odpadků. Prohlásila jsem, že když tričko tak dobře sloužilo, nebudeme mu nevděční, postříhám ho na hadry a vezmu ho na chalupu, kde se ještě na něco hodí. Synáček je melancholik, loupl po mně pohledem a prohlásil, že jsem hodná. Z čehož plyne poučení, že ženská musí být připravená každou nemilou situaci v domácnosti řešit po dobrém, byť to byla třeba prkotina.

Raději pravěk

2006-06-25T04:55:00.000-07:00

S radostí si představuji svět, kdy se neandrtálci prodírali za mamutem lesy přerostlých plavuní. Takovou plavuň totiž jistě žádný neandrtálec nestrčil do vázy a ani ho nenapadlo jí pěstovat jako pokojovou rostlinu. (Detail, že neměl pokoj raději pomíjím). Jsem totiž rozhořčena. V obchoďáku mne úplně uchvátila statná zelená květina, takže jsem se zastavila na svém úprku za potravinami a nandala ji do koše. Gardénie za 149 Kč. měla na květináči nalepen nejen svůj původ a jméno, ale také návod na pěstování. "No to je úžasné," říkala jsem si, "jak dnes už lidé rozumí obchodu! Laik nemusí vědět, co která květina vyžaduje, ale nalepit stručné pokyny na její kořenáč - skvělé! Služba zákazníkovi!" Jenomže to jsem si myslet přestala, když milá gardénie, chovaná u mne doma přesně podle psaných pokynů, chřadla a chřadla! Našla jsem si na internetu, kterak se o ni starat a doufala jsem, že z toho vyčtu, co dělám špatně. A hned první věta mne nenadchla: "Pěstovat gardénii v bytě je značne nesnadné..." O tom ale na popisce v obchoďáku nebylo ani slovíčko! V tom případě bych si já osobně tu rostlinku nekoupila, protože bych ji nechtěla doma umořit a jiní by si ji asi také nekoupili, protože vyhodit 150 kaček pro pár dní půvabu není moc rozumné. A to právě prodejci vědí a proto mlčí, to je jasné. Klamání spotřebitele není, když něco nepovím, trestné to není - a tak prosperují! Moje gardénie měla kliku! Pracuji v kanceláři s klimatizací. Já ji nesnáším, květina ano! Po týdnu ji přestaly opadávat listy a v současné době má dokonce na květ. No, aspoň něco!

Vozíčkář ve výtahu

2006-06-13T12:11:00.000-07:00

No to ale jeden kouká, co se všechno může stát! Právě jsem si přečetla na Seznamu zprávičku, jak v berlínské nemocnici Charité uvízl pacient na invalidním vozíku tři dny ve výtahu! Trochu s podivem je, že se 68 letý invalida nepokusil přivolat pomoc zvoněním, ale patrně měl máslo na hlavě a nechtěl na sebe upozorňovat. Zpráva totiž uvádí, že do nemocnice byl převezen kvůli očnímu vyšetření z jiného léčebného centra a do výtahu se nechal jen kýmsi ochotným odtlačit, aby si tam v klidu dopřál čouda, neboli nikým neschválenou cigaretku. Na očním byli podle mne víceméně z obliga, domnívali se, že někde něco selhalo a pacient se prostě na objednané vyšetření nedostavil. Co mne ovšem překvapuje velice velmi ( a to zejména v nemocnici tak vyhlášené) je to, že si nikdy tři dny nevšiml, že výtah nefunguje! Prý je to jen jeden z mnoha v řadě a ostatní fungovaly, ale přece... Co kdyby to trvalo déle? Takhle je invalidní děda za svoji nedisciplinovanost dostatečně potrestán a z kytičky nemnoha pozemských dnů mu ubyly jen tři. Ale kdyby se to protáhlo - zodpovídal by se vůbec někdo za jednu mrtvolku na vozíku?

Výpravy do říše plazů

2006-06-07T02:28:00.000-07:00

Včera jsem sledovala v televizi zajímavý dokument, jmenoval se Výpravy do říše plazů a sledovala jsem ho opravdu jen náhodou. Dokumenty o přírodě a zvířatech si v televizním programu vždycky výrazně zatrhávám na všemožných kanálech, ovšem plazi... Ne, to zrovna nemusím. Jenomže náhodou jsem si pořad pustila a ono se tam pojednávalo také o komodském drakovi, jak se říká varanovi a pro toho já mám jistou slabost. Kdo neví, jak varan vypadá, jeho přezdívka je opravdu výstižná. Je to statný, přes metr dlouhý drak, kterého zatím ještě všichni rytíři světa nedokázali vyhubit. A ne že by se nesnažili! Šlo jim to tak od ruky, že varan už léta přežívá jen díky spojeným silám ochránců přírody. Už cestovatel Gerald Durrel, proslavený také jako autor řady knih, z nichž vyniká zejména humoristická My Family and Other Animals ( u nás vyšlo pod titulem O mé rodině a jiné zvířeně), tedy už právě tento Durrel se kdysi mimo jiné zajímal i o varany. Dnes, skoro o čtyřicet let později existuje propracovaný program, jak varany rozmnožovat, ochraňovat a zkoumat. Ale rytířů neubývá! Bude asi trvat ještě hodně dlouho, než se varan komodský obejde také bez pomoci člověka. Jestli vůbec!

Je mi blbě

2006-06-03T02:20:00.000-07:00

Nemám dobrou náladu. Je to tím, že je mi blbě. Blbě je mi, protože jsem někde chytila nějakou virózu. Já vážně nemohu mít nikdy nic jako ostatní lidé. Ostatní lidé choří převážně na jaře nebo na podzim, popřípadě v zimě. Já si musím něco pořídit zkraje léta. Já vím, letos snad ani žádné léto nebude, jak se podle počasí zdá, tak mi to může být fuk, mně to ale fuk není. Jsem naštvaná, protože to dokonce s tím mizerným počasím může nějak souviset. Kdyby to nebylo pořád jako u blbejch na dvorku, jednou horko, jednou zima, organizmus by se už dávno nějak srovnal, takhle ale prostě začal stávkovat. Jistě, kdybych byla osoba s myšlením pozitivním, mohla bych na tom svém nezdraví nalézt ledacos kladného: venku je skoro pořád hnusně a já tam nemusím. Nemám chuť k jídlu - aspoň ušetřím a ještě k tomu zhubnu! Já ale nejsem osoba s myšlením pozitivním. Jsem naštvaná a nic s tím nenadělám!

Já nevím, kam ten svět spěje

2006-05-27T06:50:00.000-07:00

"Já nevím, kam ten svět spěje," říkávala k stáru moje babička skoro neustále. A tenkrát se jí nikdo z rodiny nedivil. Prožila dvě světové války, z toho kus druhé z útěžkem, protože dědečka pustili jednou o Vánocích od útvaru na dovolenku. Ze sedmi dětí jí čtyři umřely dřív, než dosahly patnácti let a nakonec v hloupé pytlácké přestřelce padl i její celoživotní kříž a tyran - dedeček Josef. Kvetoucí statek, na kterém se půlstoletí dřeli všichni včetně těch zesnulých děcek jí sebrali komunisté a předseda Národního výboru jí navíc chodil vyhrožovat vším možným, jestli dobrovolně neodevzdá i kousek lesa nad potokem. "A přitom jeden vnuk (můj strejda Karel) vlez do tý jejich partaje a přes ká es čé dělá kariéru, vostuda pitomej," hubovala suchá babka a hrozila přitom suchou žilnatou pěstičkou jemu, ale napřeskáčku i těm, kteří ji obrali o domov. Ne, nebyla až tak úplně přízemní, aby se zajímala jen o majetek a o své nejbližší. Politické dění pečlivě sledovala v novinách a v televizi, často vzdychala a říkala: "Achich jo, ono je to čím dál horší, v tomhle státě už je to hotovej bordel na kolečkách!" Už je to dobrých třicet let, co bábinka spí vedle nehodného dědečka na venkovském hřbitůvku, jak si odjakživa přála. Ale já se musím často ptát: "Bábi, co bys tomu říkala dnes?"

Život tropí hlouposti

2006-05-22T03:34:00.000-07:00

V jednom humoristickém časopisu kdysi existovala rubrika nazvaná "život tropí hlouposti - a my je fotografujeme!" a zdokladováno tam bylo opravdu hodně pitomin. Lidé tropí často pitominy nejrůznějšího druhu, které ale zadokumentované nikde nejsou někdy ovšem... Jako známí mých rodičů! Ti se vyřádili tak, až to budilo veselí širokého okolí. Z literatury je známá spousta mileneckých dvojic, když se řekne "Julie", každého asi hned k tomu napadne "Romeo", k Angelice patří Joffrey a k Cézarovi Kleopatra a není na tom nic špatného. Když ti lidé dali prvnímu dítěti jmého Richard, nikoho to nepřekvapilo, i když takové jméno nikdo z nich v rodině neměl. Ríša, Ríšánek, proč ne, je to hezké. Když ovšem po roce přibyla k Ríšovi Helenka, začalo to být na pováženou a ještě víc, když po Petříkovi přišla na svět Lucie. S malou Markétkou na kočárku to nevydržela ani moje velmi taktní matka. "Oni se snad zbláznili," prohlásila kategoricky. "Nejde jen o to, kdo si do dnešní doby pořídí pět dětí! Ale co jetli budou mít další a bude to kluk? Oni snad jsou štont mu říkat Faust!"

Počasí se zbláznilo!

2006-05-17T06:02:00.000-07:00

Počasí se zbláznilo! Vědci vyhrožují, že za nějakých dvacet let tu budeme v teplém pásmu a porostou u nás palmy a pomeranče a zatím letošní zima byla po mnoha létech ta nejtvrdší. Místo aby po ní následovalo pořádné jaro, skočila rovnou do léta a na přírodě se vyřádila takovými záplavami, až to hezké není. Jeden už by si řekl, že to stačilo. Když už v Praze zrušili protipovodňové zátarasy, snad už i v Křešicích a podobně postižených místech vymetli z domů bahno, spočítali škody a dali se s vervou do oprav. A zatím včera: kdyby liják! Čina i s kroupama! Herdek filek! Ráda bych provolala: "To za mých mladých let nebývalo!" Ale to bych kecala. Jednou - byli jsme zrovna na chalupě - takovéhle počasí se přihnalo za pravého poledne, zrovna jsem dokončovala oběd. Netrvalo to dlouho, ani ne za dvacet minut bylo po všem, ale kroupy velké jako holubí vejce utloukly všechno - úroda a květiny, všecno v čudu, přežilo jen to, co bylo pod zemí. A to mrkev jsem chodila hledat na záhon nazdařbůh, dokud se po několika dnech zase nezazelenala střední srdíčka nati.

Umírání

2006-05-14T05:13:00.000-07:00

Asi jsem nejmenší zrnko prachu na tom našem velikánském kulatém světě! Tolik významných věcí se dnes jistě stalo! Zaručeně se narodilo aspoň jedno naprosto talentované dítě, aby z něj vyrostl příští Mozart nebo Goethe (což je skvělé). Zaručeně spousta lidí zemřela (což je sice lidský úděl, ale co ti chudáci pozůstalí, které to většinou zkřísne). Zaručeně spousta lidí zemřela ve válce nebo v nějaké drobné bojůvce (což je výsledek hlouposti těch nad nimi). Zaručeně spousta lidí a hlavně malých dětí zase zemřela hlady (což je trestuhodné). Zaručeně v přírodě zase někde vyhynul nějaký živočišný druh ( k tomu snad ani není co dodat). Mocná příroda si zaručeně zase nějak pomohla a někde nějaký nový druh zase vznikl (a to je fajn). A na tomto světě já dnes jen vyprala a pověsila prádlo, uvařila oběd a docela všedně pohladila všechny své kočky. Ale zase... kdyby všichni na světě pořád dělali tak všední a obyčejné věci, docházelo by vůbec k válkám a vymírání živočichů? Možná by se jen tu a tam rodili noví géniové, staří by mírumilovně odcházeli a tu a tam by se někde vyskytl nový živočišný druh...

Kam s ním?

2006-05-10T09:14:00.000-07:00

Žijeme ve spotřební společnosti. To je nesporný fakt, mnohými vítaný, mnohými proklínaný, nicméně už asi neměnný. Až na peníze není problém si koupit pračku, ledničku, lux nebo nábytek. Problémem často bývá, kam s tím původním. Naštěstí v poslední době čím dál častěji takový předmět ochotně odváží prodejce a za nevelký příplatek se postará o jeho likvidaci. Já ovšem musím mít za všech okolností něco extra. Rozhodla jsem se vyhodit staré křeslo a nové si už nepořizovat. Prostě jsem nahlédla, že i to původní vlastně roky jenom překáželo. Ale co teď s ním? Kolik fejetonů už bylo na toto vděčné nerudovské téma napsáno, aniž se co změnilo. Křeslo nebylo tak zachovalé, abych se je pokusila někomu darovat nebo dokonce prodat. A nejsem čuně, abych je v noci tajně vystrkala k popelnicím a zanechala osudu. Nejjednodušší mi připadalo křeslo rozebrat a likvidovat po částech. Provedla, jsem, ale toto řešení nikomu nedoporučuji. Fyzická námaha, prach, špína. Do prostoru jsem vyventilovala snad deset tisíc roztočů. Příště se asi zachovám jako čuně a takové křeslo pěkně potichu vystrkám za tmy k popelnicím.

Alergie

2006-05-08T01:38:00.000-07:00

Příroda se konečně tváří jarně. Za oknem se pilně snaží kvést a vonět bezy. Já mám okno zavřené a mohu se na ně dívat jsen skrz zase už špinavé šmouhy (radostí civilizace je, že ve městě člověk musí mýt okna velmi často a přesto jsou pořád špinavá, na chalupě je pucuju dvakrát do roka a úplně to stačí). Okna musím mít zavřená kvůli alergii. Pronásleduje mne celý život a čím dál tím víc, zatímco kdysi jsem s určitými potížemi mohla žít jako každý zdravý člověk, dnes už musím žít jako ve skleníku, užívat léky a ještě neustále přemýšlet co sníst či nesníst, vypít či nevypít, jaký prací prášek nebo mýdlo mohu použít, běžná kosmetika je pro mne tabu. Před léty mi doktorka řekla: Co chcete, to je daň civilizace. Ve velkých městech bývá alergická až polovina obyvatelstva. Ne, neužírám se vzteky, že právě já patřím do té méně šťastnější poloviny, je mi hluboce líto, že polovina lidí žije jako zajatci určitého systému který je ničí a nemohou se z něho vymanit. Proč? Asi pro pár hlaviček nahoře, kterým je to jedno. Mají přece tolik práce, jak se starat o svá plná koryta. A pokud náhodou také trpí alergií, při jejich možnostech jim asi tolik nevadí.

Mámo kup mi štěně!

2006-05-04T10:29:00.000-07:00

Syn mé kamarádky si kdysi strašně přál psa. Rodina byla pochopitelně proti. Ale právě v té době se na chalupě u sousedů objevilo štěně. A sousedé z něj nebyli ani trochu nadšeni. Prý: " To vnoučata odněkud přitáhly a nám zbylo na krku, snacha psa v bytě nesnese. Nechcete ho?" Štěně bylo roztomilé, baculaté a celé jaksi kosmaté, kamarádka už málem kývla. Naštěstí než řekla rozhodné slovo, na víkend přijel otec-hlava rodiny a jako překvapení přivezl v košíku kotě.
"A víš co mi tenkrát ten mamlas řekl?" s gustem vykládá kámoška ještě dnes. "Je jasný, že by nás malej nakonec stejně zlomil, tak mu snad stačí kočka, s tou aspoň nebudeš muset chodit ven! Já tenkrát myslela, že ho za to zabiju, ale ke kočce jsme si psa pochopitelně už vzít nechtěli a to bylo naše štěstí. Víš ty, co z toho sousedovic čokla vyrostlo za monstrum? Hranatý, fousatý, veliký málem jako poník - ta příšera snad má v rodokmenu irský vlkodavy, představ si něco takovýho v mrňavým pražském bytě!"

Domácí pivo

2006-04-30T05:22:00.000-07:00

Tak jsem nedavno jen tak brousila po internetu - no náhodou asi ne, jistě jsem něco hledala, ale jednak už nevím co a také to vůbec není důležité - a narazila jsem tam na stránky, kde je praveno, že se dá podomácku vyrábět víno a pivo. No, o vínu bych to vcelku věřila a dokonce by ani nemuselo jít o nějaký blevajz. Sama jsem kdysi vyráběla vína z různého ovoce a moje máti vzpomíná, že táta měl v mládí nějaký býječný recept a z odkrájených kůrek chleba vytvářel lehké šumivé víno ne nepodobné špampaňskému. Pivo prý je ještě snadnější vyrobit, stačí zakoupit příslušné pomůcky a polotovar, uvařit a nechal uležet a pak už je možné jen pít. I tomu věřím. Ale zaručeně nevěřím, že se to vyplatí i když u piva je řečeno, že touto samovýrobou ho přijde litr jen na pár kaček. No ano, asi přijde, ale když si vzpomenu, kolik toho takový skalní piják piva vyžahne... To aby nic jiného nedělal, nesměl by chodit do práce, jen by musel vařit a ukládat to pivo, aby doplnil zásoby, které mezitím vypil!

Technopárty

2006-04-28T13:13:00.000-07:00

Tak prý zase bude někde nějaká technopárty. Tedy, to by podle mne chtělo zvolat "Slušní lidé po tichu toužící, spojte se a bez milosti ten záměr potřete!" Jistě se mnou leckdo nesouhlí a já mu to nemám za zlé, nesouhlasí se mnou ani můj mladý, vcelku slušně vychovaný syn, který se podobného davového rámusení a fetování nikdy nezúčastnil a tvrdí, že ho to ani do budoucna neláká. "Ale každý má přece právo na seberealizaci, na co by byla demokracie?" hřímá mi doma mužným basem. Tedy, o demokracii zde bych stále ještě mohla úspěšně pochybovat, domnívám se. Ale právě v jejím jménu: KAŽDÝ má přece právo na seberealizaci! A jak k tomu přijdou obyvatelé přilehlých míst, kteří se o prodlouženém víkendu nejen neprospí dosyta, ale patrně ani oka nezamhouří (já bych je tedy nezamhouřila)! Zakázat to prý ale podle zákona nejde, když se candrbál koná na soukromém pozemku. No to je prima - a co zákon o nadměrném obtěžování okolí, ten přestal platit? Nevím, nejsem advokát. Jestli jo, je to blbina. Ten zákon totiž aspoň některé lidi sporadicky chránil, takhlke zřejmě nastává jen hodina vlků. A ještě navíc: policejní a lékařský dozor nad tou akcí budeme jako vždy platit na daních ze své kapsy my všichni.!!!

Je tu trochu přelidněno

2006-04-25T10:31:00.000-07:00

Je to zvláštní, jak se v poslední době množí případy, kdy zvířata napadají člověka. Když kdysi spisovatelka Daphne du Maurier napsala své pověstné "Ptáky" a Alfred Hitckok je neméně úspěšně zfilmoval, bylo to téma, které každý pokládal za vymyšlené, jako tolik tisíc jiných hrůzostrašně působivých příběhů. A vida - najednou téměř denně čteme pravdivé zmínky o tygrovi, který rozsápal v rezervaci člověka, také o medvědech, kteří vraždí lidi a kdyby jen medvědi, to jsou koneckonců šelmy, ony už mordují i zfamfrnělé opice, o pomatených domácích psech snad už ani nemluvím. A lidé si snad neuvědomují - nebo přinejmenším ti odpovědní se tváří jako by neviděli - že zvířata nejsou zlá, že jsou jen zmatená a agresivní z neustále se zmenšujícího prosotru, který tady pro ně zbývá. Prostě, kdy si konečně někdo uvědomí, že lidí je na světě MOC?

Pesimista

2006-04-20T15:57:00.000-07:00

Bylo, je a bude, že někdo se dnes zase málem zalkne tvrzením, jak je na tomto světě špatně. A možná skutečně i je! Ale zázraky se dějí neustále, každým okamžikem se to může změnit. Není vlastně zázrakem už to, za celá ta léta toto ošklivé tvrdí tak málo lidí? Ti ostatní jsou zřejmě spokojeni. Já nechci lidi soudcovat! Jsou tu mezi námi optimisté, jsou i pesimisté. Pesimista řekne: "Prší!" A optimistu napadne: "Jak krásně dnes prší!" Tak co, vážení? Zamyslete se! Jak je to pro vás? Jen "prší" nebo "krásně prší?"

Zubovrt

2006-04-12T11:42:00.000-07:00

Bylo zjištěno, že lidé prý uměli vrtat zuby už před 9000 lety. No jo, proč to ale také masově nedělali? Kdyby se jednou v budoucnosti někdo zabýval kosterními nálezy z naší doby, nenašel by jedinou lebku bez nějakého zákroku na zubech. Kosterních pozůstatků z dávné doby máme k dispozici dost a přitom jen v několika málo případech se zachovaly důkazy o tomto zákroku. Ne že bych byla zarputilý UFOlog, ale přece jen soudím, že na teoriiích pana Ericha Danikena o mimozemských civilizacích může být víc pravdy než se na orvní pohled zdá. A není tohle náhodou ta další kapka do plné sklenice důkazů? Že se tu prostě kdysi někdo v primitivních podmínkách pokusil provést zákrok, který dobře znal odjinud (i když tady pro něj neměl patřičné vybavení)?

Jaro

2006-04-09T05:55:00.000-07:00

Že je tu konečně jaro a všichni tvorové to cítí? Nu ba, možná, ale někteří se podle toho nechovají. Ptáčci se ještě necítí soběstační, nehledají si potravu...Rozhodně ne všichni! Jdu parkem a mezi stromy mi padne do oka ptačí budka. Je asi štědře vybavená, jak o tom svědčí i pod ní rozsypané hromádky slunečnicových semen. V rozsoše nad budkou sedí načepýřený, tlusťoučký holub. "Nekrmte holuby!" vhupne mi do hlavy státní výzva. (Ovšem, příliš se množí a roznášejí nemoci). Ale co by tomu řekli v Itálii na známém náměstí? A co na to Mary Poppins? Ba ne, dobré je, jak to vidím! Jen ten baculatý holub je asi pěkný hamoun - vždyť si to tam snad hlídá!

Jako prase kost

2006-04-06T12:57:00.000-07:00

Víte, co se říká v určitých případech o lidech? Že něco drží v ruce jako prase kost. Vcelku jsem si pod tím pořekadlem nedovedla nikdy představit to pravé. Teprve dnes jsem to pochopila. Přes ulici vidím přecházet pána. Je vysoký, mladý, tělnatý, jde v tom chladu jen tak v tričku. Má ve tváři blažený úsměv a v ruce kytici. Krásnou, vyloženě jarní, s velikou žlutou mašlí a proutky kočiček. Nese ji však prkenně u boku, vůbec ne jako květiny, které - podle toho blaženého úsměvu - koupil své milé, spíš jako obušek, kterým by rád někoho praštil. Prostě - držel ji jako prase kost!

Co je to vlastně svět?

2006-04-03T10:41:00.000-07:00

Co je to vlastně svět? Někomu je to možná úplně fuk. Někdo řekne, že svět je jedna z miliard planet ve vesmíru, s tím jediným rozdílem, že obydlená. Tedy - i na to téma bych ráda někdy polemizovala, protože si rozhodně nemyslím, že jsme ve vesmíru tak jedineční, ale budiž! Svět je kulatý, veliký a náš. Všichni jsme vzešli z této planety, někteří ji dokonce nazývají Gaia - matka a jistě právem. Kdysi v její náruči žily jen hrstky lidí a ona je ochraňovala. Možná často poněkud drsně podmínkách, ale jistě ne v rozporu s jejich schopnostmi přežít, když se lidstvo tak nesmírně rozmohlo. A jak dnes zachází se svoji matkou? S láskou a porozuměním? Ale kdepak! Jako nezvedený spratek zralý pro polepšovnu! Jak tak sleduji ty různé světové katastrofy, tsunami počínaje a domácími povodněmi konče, říkám si, že "matička " už má zřejmě svých dětí plné zuby!