Jako prase kost

Víte, co se říká v určitých případech o lidech? Že něco drží v ruce jako prase kost. Vcelku jsem si pod tím pořekadlem nedovedla nikdy představit to pravé. Teprve dnes jsem to pochopila. Přes ulici vidím přecházet pána. Je vysoký, mladý, tělnatý, jde v tom chladu jen tak v tričku. Má ve tváři blažený úsměv a v ruce kytici. Krásnou, vyloženě jarní, s velikou žlutou mašlí a proutky kočiček. Nese ji však prkenně u boku, vůbec ne jako květiny, které - podle toho blaženého úsměvu - koupil své milé, spíš jako obušek, kterým by rád někoho praštil. Prostě - držel ji jako prase kost!