Potomkové

Tedy: já vážně nevím, jestli je pokrok opravdu vždycky to pravé ořechové. Například na poli rodičovství. Vezměte se, že ještě před dobou poměrně nedávnou se otcovství nedalo s jistotou určit. Jak se trochu zlomyslně říkalo, jistá je vždycky jenom matka, otec potenciálně vždy nejistý. No a tumáš - dnes v nemocnici personál z blbosti vymění mimina, takže jsou nejistí rodiče oba a přijde se na to. Že je to chvályhodné? No jo, ale herdek, vždyť by se to vůbec nemělo stát, kdyby byl v porodnici pořádek! Naproti tomu, v těžké nevědomosti byli kdysi blaženými otci i muži neschopní či přestárlí a že se tak stalo s pomocí pořádného chlapa, zůstalo jim milosrdně utajeno. A šlo o něco? Děti byly milované, tatínkové spokojení a podstata věci utajená. Dnes si může každý páprda usmyslet genetické testy a obvinit, ponížit a perzekuovat i počestnou ženu. Takže vážení, záleží na tomto poli na tom pokroku tak moc???