Odpady

Není pochyb o tom, že současné lidské společenství produkuje čím dál větší množství odpadu. Už v době mého dětství toto byl problém velmi diskutovaný - a nic se nezměnilo, ačkoli od té doby uplynulo mnoho let. Dnes jsem si vyslechla v televizním zpravodajství, že jeden kontroverzní umělec vystavil na náměstí v Římě celou baterii soch v lidské velikosti, udělanou výhradně z odpadu - lahví, konzerv, i klávesnic od počítače. Chtěl tímto počinem na problém odpadků opět výrazně upozornit. Jo, chválím mu to, ale co si myslí, že změní? Kdybych to napsala, budu neslušná. Řeknu to slušně: nezmění se nic!

Svatby a rozchody

Proč se dnes mladí vlastně berou, toť otázka, o kterou tu běží, řekla bych s jedním slavným tvůrcem. Manželství prostě nedrží. Kdysi, v dobých opravdu pohnutých a těžkých, bylo pro lidi takřka nutností se párovat, jen tak mohla slabší žena přežít vedle silnějšího muže. Dnes se mnohé změnilo. V lecčems k horšímu, ale přece jen - žena přežije i bez muže. A proto už si nenechá od nějakého zmetka nadělat na hlavu, sahá dost často po rozvodu. Na druhou stranu ani muž si nenechává ženu, která mu nevyhovuje. V civilizovaných končinách to sice není tak jednoduché jako kdesi, kde muži stačí třekrát říci před svědky manželce "Zapuzuji tě" a je volný. V civilizovaných končinách dochází k soudu a na své si přijdou advokáti s tučnými odměnami, manželé se soudí o děti, o majetek, občas dokonce i o prestiž. Přesto se rozvádějí a soudí. Ti obyčejní se rozdělí stylem - manželce děti a ze společného majetku proto lví podíl, což je stejně skoro nic. Slavní si dělí děti, psy a kočky, vily a haciendy, lodě, jachty, byty a šperky, filmová či literární práva. Jejich právníci si mnou ruce, nahrabou si více. Když Liz Taylorová kdysi zaplatila manželce Richarda Burtona tučné odstupné, aby souhlasila s rozvodem a Richardovou manželkou se mohla stát sama "božská Liz", světový bulvární tisk byl přímo bez sebe. Dnes se s city handluje ještě mnohem víc. Proč se mladí pořád berou? Toť otázka. Asi pořád ještě nemají dost rozumu.

Prognóza

Kdyby nebylo o strach, byly by ty různé prognózy o vývoji světa vyloženě k smíchu. Roztají ledovce a většina arktické zvěře zahyne, tvrdí jedni (a to je k pláči). Zato v Čechách se změní klima tak, že tu bude jako dnes ve Španělsku! Budeme tu pěstovat melouny a sladkou vinnou révu, ze které budeme vyrábět daleko lepší vína než ta, ve kterých smáčel pysk Karel IV. s Buškem z Velhartic a ještě lepší, než vyrábíme dnes (juchů!). Ať tak či tak, svět je už teď přelidněn a bude ještě víc (no maucta). Za dvacet let nebude v oblastech dnešních rozvojových zemí leckde voda (rozporuplné. Pitnou snad dodají humanitární spolky a jinak... no, oni se tam ti místní zas až tak moc nemejou). Rozšíří se nemoci (prosím vás, kdy se nemoci nešířily? A není nakonec horší, když se šíří zlé drby?) Bude konečně odhalen nevyčerpatelný zdroj energie ( No to je tedy něco! Akorát se musí vyjasnit, jak to bude pokračovat dál. Vyprskneme státníky a myslitele všech zemí někam do kosmu, ať si šupajdí hledat nový džob někde na planetě XX na stosedmnáctou a uděláme si tady doma konečně pořádek? Nebo si pár pánů z té nejvyšší světové elity jednoduše nasedne na další Archu Noemovu a odebere se dál, ničit Vesmír odjinud?)

Ženy to na světě vůbec nemají lehké

Ženy to na světě vůbec nemají lehké. V barbarských končinách dodnes trvají na ženské obřízce nebo aspoň ženu zamotají do kusu hadru, aby vypadala jako mumie s očima, jinde, kde se toto nedělá, si ale ženská také užije. Prakticky všude, kde se o stejný post uchází žena i muž, žena dostane při stejné kvalifikaci nižší nástupní plat. Obecně se to vysvětluje tím, že žena je méně perspektivní, mladá, předpokládá se, se brzo vdá, bude mít dítě, odejde na mateřskou... No, možná, to ale není důvod pro to, aby v době své přítomnosti brala za stejnou práci nižší plat. Nemluvě o tom, že žena je vystavena dalším problémům právě v okamžiku, kdy se stane matkou. Neodsoudím zaměstnavatele, kteří takové ženy do svých řad nechtějí. Ono je sice hezké tvrdit, že to je diskriminace, ale vezměte si do pracovního týmu ženu s malým dítětem a uvidíte, jak platná vám to bude pracovnice! Pokud nebude doma na ošetřovačce kvůli potomkovi, bude doma se spalničkami či spálou, které jí tento potomek řinese z dětského kolektivu. A i pokud bude náhodou na pracovišti přítomna, nic jí nezabrání neustále korigovat rodinu po telefonu, takže práce stejně moc nepotrhá. Na druhou stranu je ovšem pravda, že žena s dítětem často potřebuje práci víc než kterákoli jiná, zvlášť, když jde o ženu rozvedenou. A protože tyto problémy za ženy nikdo neřeší, vřele bych se přikláněla k jedinému - prostě stop dětem! Mám málo, sama se plácám v problémech a nikdo mi s nimi nepomůže, tak fajn, ale ode mne se dalšího pracanta pro společnou věc nedočkáte! Však oni by se ti u vesla museli zamyslet a leccos přejinačit, jen kdyby ženské na pár let dokázaly potlačit své rozmnožovací pudy!

Pražská katedrála

Existuje takové jedno starodávné pořekadlo "Co vlk schvátí, nenavrátí." Zdá se, že to platí i o vlkovi s velkým V. Alespoň o jednom, říkám si když sleduji, jak kardinál Vlk bojuje o svatovítský chrám. Katolická církev se léta se soudila s naším státem o navrácení katedrály svatého Víta a bohužel, u jednoho soudu uspěla. Podle mně nespravedlivě, neb ať mi nikdo netvrdí, že jmenovanou katedrálu církev postavila! Její stavbu inicioval král a další jeho následníci platili z krvavých mozolů každého obyvatele této země, aby ten svatostánek vznikl. Tvrdím, že na ostatky svatých je ho škoda, ale jako prestižní stavba českého státu působila a působí skutečně impozantně, to je pravda. Že se užívala a dokonce i užívá k náboženským účelům, no proč ne, ale stavbu takového klíčového významu by neměl vlastnit nikdo jiný než stát, to je můj jasný názor. No, soud dal za pravdu církevním papalášům a výsledek známe - v katedrále museli šokovaní návštěvníci platit extra vstupné, na natahování rukou po penězích byla tato náboženská instituce vždycky pohotová. Teď se má rozhodnutím jiného soudu chrám vrátit pod státní správu. A ejhle! Církevní nechtějí! Vyčůraně se alespoň handrkují o mobiliář! No jasně, i ten má nevyčíslitelnou hodnotu! Tajně se bavím představou, jak by to asi vypadalo, kdyby nějaký soud přiřkl flandákům alespoň to vnitřní vybavení. jestli by se ti svatouškový přihnali a na blastní ramena naložili lavice, oltáře a krucifixy. Možná, že ano. Vždyť jen to, co je doma, to se počítá!

Chceme rakety?

Tak co, čtenáři mých úvah, postaví nám se schválením naší vlády Amerika v české zemi raketovou základnu nebo ne? Lidé to nechtějí. Ze všech anket vyplývá, že přinejmenším 60 % ze všech hlasujících jsou vždycky proti. To by logicky mělo vést k úvaze, že referendum by zde bylo dokonale na místě. tedy, já si nedělám přílišné naděje, jak by dopadlo, oni jsou Češi dosti pohodlbní, mnozí z těch, co dnes hlasují proti po internetu nebo říkají ůne" tazatelům na ulici, nezvedlo by zadek, kdyby bylo třeba někam v určený čas dojít a zaujmou toto stanovisko zcela veřejně. A mmnozí z těch, co naopak souhlasí, ale neříkajé to příliš nahlas, přiběhli by jako s keserem. Takže je docela možné, že odpůrci by těsně prohráli. Ale To se nedozvíme, protože žádné referendum k raketám nebude. Vrchní mocipáni to řekli jasně, trochu zaobaleněji, ale smyls byl ten, že sprostý lid nemá co rozhodovat o stěžejních věcech národa. S tím bych sice souhlasila potud, že ne každý má dost velký rozhled a inteligenci, ale málo platné, pokud jsme nuceni tu žít všichni na hromadě, platit by měl hlas každého a rozhodovat by měla většina! Ale nerozhodne. Oni si to páni už dávno rozhodli sami, možná za to někteří dostali tučné všimné a teď...? Referendum? To tak, aby ještě museli Američanům vracet!

Zatmění měsíce

Dnes v noci nastane zatmění Měsíce. Dlouho se o tom mluví, píše. Nepochybuji o tom, že ve večerních zprávách na to ještě extra upozorní v telce. Přitom to není žádná senzace. Jasně, dávné národy zatmění děsilo. Zejména zatmění Slunce. neuměly si tyto úkazy vysvětlůit a křiváčtí kněží toho ještě ke všemu svého času využívali k vlastnímu prospěchu, když obyvatelstvo děsili, že to jsou předzvěsti konce světa, v odplatu za lidskou špatnost. Lidé tedy na poslední chvíli přinášeli dary a oběti v touze vykoupit se nějak. Dávno už se ví, že jde o úkazy veskrze přirozené. Byly tady už v dobách, kdy po zeměkouli dusali brontosauři a jak to tak vypadá, pokud naše plémě tato zbídačelá planeta konečně setřese jako hejno nepříjemných blech, budou tady ještě hodně dlouho po nás. Dnes se možná najde hodně zvědavců, co k půlnoci vyrazí někam na kopec a budou čučet na nebe. Já mezi nimi ale nebudu. Vyznávám prostou liddskou filozofii, že člověk má ve dne pracovat a v noci odpočívat. Takže adié, v noci budu hezky spinkat!