O světě

O světě kolem nás

Saturday, September 23, 2006

Jako křováci

Tak se mi zdá, že svět funguje výhradně ve jménu násilí. Dnes a denně čteme, že je někdo obětí domácího násilí - dokonce už to nejsou jen děti, které týrají nesvědomití rodiče a ani ne vyhradně ženy, už i muže občas jejich partnerky doma postaví do latě takovým způsobem, že se to nazývá násilností. Jedna země přepadá druhou a válčí se ostošest, kde nejde přímo o válku zasahují aspoň teroristé. Občas se to nějak pomate a dojde k situaci jako prý možná před dvěma roky v Beslanu při útoku na školáky, kdy snad v dětských řadách natropily větší masakr osvobozenecké síly, nežli teroristi, ale to jen tak na okraj. Na ulicích se loupí a vraždí i za bílého dne, pomatení psi čím dál častěji drásají nemohoucí stařenky a koušou děti do obličeje. Nejsou to zvěsti, které by mne přesvědčily, že současná civilizace je to pravé ořechové. Když za mého mládí děti řádily víc než bylo nutné, matky je napomínaly :" Nechovejte se jako Křováci!" Dnes by si asi z těchto Křováků mohl leckdo vzít příklad.

Tuesday, September 19, 2006

Globální oteplování

O problému globálního oteplování se už diskutuje nějakých čtyřicet let. Že se s tím za celou tu dobu na světě nedokázalo nic udělat, to je kapitola sama pro sebe. A ostudná kapitola, vzhledem k tomu, že už celé roky je solidními vědeckými studiemi dokládáno, že Země se otepluje v přímé souvislosti se znečištěním ovzduší, za které může člověk. Ale o tom polemizovat nechci. Dnes mne totiž daleko víc ohromil výrok jednoho vysoce postaveného pána, který prý prohlásil, že "problémy životního prostředí se vyřeší ekonomickým růstem a s ním stoupajícími požadavky obyvatel na kvalitu života." Jakým ekonomickým růstem, ptám se já, když miliardy lidí na světe denně umírají hlady. A kteří obyvatelé budou vznášet ty požadavky? Mohou i ti, které tento pán ještě před dobou historicky nedávnou nabádal, aby si utahovali opasky? Jak to tak vypadá, on si opasek neutahoval. Až nastane totální obleva, bude ve výhodě. Možná si koupí svůj soukromý obláček a vyhoupne se do bezpečí - třeba až vedle Pánaboha.
Ps, podle pana odboráře Duška se globálně otepluje hlavně na vedení českých drah, prý je počet přítomných gyaů roven 100% a nelze se ohnout pro tužku.

Sunday, September 17, 2006

Trosečníci

Tak k nám konečně dorazil! Mám na mysli soutěžní pořad Trosečník, který připravila TV Prima. Nu, obvykle se na takové pořady převzaté ze zahraničí dobře hodí příměr, že když dva dělají totéž, prostě to není totéž. Ale tentokrát tomu tak výjimečně není. Sledovala jsem dva původní cykly a velmi se mi líbily, jak se s problémem vyrovná česká provenience mne zajímalo a zároveň jsem měla podezření, že to dobře nedopadne, že celkové zaměření bude české letoře příliš vzdálené. Nu, poctivě uznávám, že jsem se mýlila. První odvysílané díly vypadají dobře. Samozřejmě, hodně bude záležet na to, jak se všechno bude utvářet dál, ale rozhodně čas při sledování nepokládám za ztracený. Marek Vašut je ve svém slamáku taky neodolatelný a jako moderátor se naprosto hodí.

Wednesday, September 13, 2006

Teroristy porazíme, bin Ládina dopadneme

No já fakt nevím... V Novinkách článek "Bush:Teroristy porazíme, bin Ládina dopadneme." A těsně předtím odvysílaný snímek Farenheit 9/11, který pojednává nejen o teroristickém útoku 11. září 2001, ale hlavně o mnoha okolnostech, které tomu předcházely. To prostě spolu neladí. Dnes se prezident přímo třese, aby Amerika dopadla "světového teroristu číslo jedna," zatímco film jasně ukazuje historické záběry, kde se s bin Ládinovci div nehubičkoval. Jistě, každý může říci, že okolnosti se změnily a že obchodní přátelství je jedna věc, zatímco když se někdo změní v teroristu, jdou ohledy stranou. Mně ale spíš napadá přísloví "kdo s čím zachází, s tím také schází." Navíc, pokud je pravdivé filmové tvrzení, že sedm procent amerického kapitálu pochází z Blízkého východu, co by se asi stalo, kdyby onen kapitál byl z amerického trhu náhle stažen? To by asi ukázalo, že i Amerika je pouhým kolosem na hliněných nohou, jak už se za mého života jednomu obrovskému státu říkalo. Nestojí právě obava z tohoto v pozadí za Bushovým neustálým ponoukáním k nepopulární válce? Jedno ale americkému prezidentovi přiznat musím. Teď alespoň něco dělá, by't by šlo jen o zastírací manévr. Kdo totiž viděl jeho záběry při návštěvě mateřské školy právě v okamžiku oznámení teroristického útoku, jistě mi dá za pravdu, že sedět jako pecka a nevěřícně cukat ústy, to je póza, která hlavě státu rozhodně nesedí.